Na Štědrý večer zněly Putimí výstřely. Starý zvyk měl rozehnat čarodějnice, které škodily u hřbitova
Spousta dávných tradic dnes již upadla v zapomnění a dokládají nám je jen staré kroniky či jiné dobové prameny. Podívejme se například na zvyky, které se odehrávaly v Putimi na Písecku ve druhé polovině 19. století.
Po večeři v kruhu rodiny na Štědrý den se hospodáři odebrali mezi domácí zvěř, aby ji také podělili. Krávy dostaly seno se slámou, slepice zrní všeho druhu, kohouti a houseři stroužek česneku. Psi pak kromě zbytků z večeře i krajíc housky.
Do studen hospodáři vpouštěli vánočku, jablko a ořech. To aby také nebyla „hladová“. Následně se odebrali pozorovat oblohu. Světlé nebe věštilo plné stodoly. Tmavé nebe naopak bídu. Objevila-li se na stromech jinovatka, znamenalo to v příštím roce hojnost ovoce.
Po osmé hodině večerní se po Putimi ozvaly výstřely, které měly rozehnat čarodějnice prohánějící se dle lidové tradice u hřbitovního kamenného kříže. Údajně na něj vylézaly a škodily, proto se v jeho blízkosti konal hotový manévr.
V jedenáct hodin začal kostel svatého Vavřince svolávat farníky na půlnoční, během níž zpíval sbor zpěváků po vedením řídícího učitele koledy. Součástí této každoroční tradice býval i legendární sedlák Jan Cimbura, který vždy o hodině duchů zapráskal na přilehlém hřbitově bičem.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
