Na první úrodě si pochutnali hlodavci. I tak je mladý pár, který vyměnil pražský byt za malou farmu na jihu Čech, spokojený

„Během té sezóny jsme si uvědomili, že je to opravdu velká zodpovědnost, pěstovat pro lidi,“ říká Tereza Chroňáková, „kvalita zeleniny musí být opravdu výborná, abychom ji mohli nabídnout zákazníkům.“

První sezónu hodnotí mladá dvojice poměrně kladně. „Zvládli jsme vypěstovat zeleninu do všech bedýnek, do všech týdnů a všem zákazníkům, které jsme měli nasmlouvané. Letos jsme měli sezónu od poloviny května do poloviny října a každý týden jsme zásobovali patnáct rodin,“ dodává Tereza.

Jedna věc jsou ideály a nadšení, se kterými se člověk do podnikání tohoto typu pouští, druhá pak realita. „Zpočátku si člověk říká, že patnáct bedýnek je hračka, ale když potom skutečně pracuje na záhonech a má pokaždé sebrat dostatek kvalitní sezónní zeleniny, tak je to poměrně náročné,“ přiznává Tereza Chroňáková.

„Příjemně nás překvapila kvalita našich salátů, měli jsme na ně moc dobré reakce,“ doplňuje Jakub Pešek. „Na druhou stranu nás letos zaskočili hlodavci. Konkrétně hraboši a vodní hryzci. Zkoušeli jsme všechno možné a pořád jsme ten boj ještě nevyhráli. Teď máme kocoura a čtyři koťátka, tak doufáme, že pomůžou,“ usmívá se.

I díky škůdcům si Jakub s Terezou uvědomili, že jejich zahrada je součástí přírody, není oddělenou záležitostí. „Protože pěstujeme ekologicky, nepoužíváme žádné pesticidy a podobně, tak jsme součástí ekosystému a člověk s nějakými ztrátami musí počítat. Už když sázíme, přidáváme asi o 25 procent sazenic víc, než kolik potřebujeme pro naše zákazníky,“ vypočítává Jakub.

V duchu ekologického zemědělství se mohou hospodáři zaměřit především na preventivní opatření. „Patří k nim pestrost, takže na záhonech je vedle zeleniny i spousta květin. Druhy se vzájemně doplňují a podporují, což umožňuje to, aby jeden ze škůdců nenapadl celou zahradu. Používáme třeba i různé sítě, abychom ochránili saláty před hmyzem,“ líčí Tereza s tím, že jejich zásadou je na zahradě být a pozorovat, co se tam děje, a případně se snažit zavčasu pomoci.

Čtěte také

Po lanýžích jsou ženy povolnější a muži výkonnější, směje se pěstitel tajemné a vzácné pochutiny

V rodinném hospodářství Svobodné Hory pěstují mimo jiné plodovou zeleninu ve fóliovnících, které letos založili. „Takže rajčata, papriky, okurky nebo lilky,“ vyjmenovává Tereza Chroňáková. Venku se letos dařilo listové zelenině, zelí, mrkvi. Vedle klasiky zkusili mladí farmáři zasadit i asijské speciality jako pak choi. Záhony doplňují květinovými trvalkami, jednoletkami i bylinkami.

„Museli jsme v průběhu sezóny i improvizovat. Člověk má na jaře ideu, že všechno půjde hezky, ale potom, jak se otepluje, přicházejí komplikace s počasím a škůdci. Letos se třeba vůbec nedařilo hrášku, i když je to jednoduchá plodina. A tak jsme za něj museli hledat alternativy, aby bylo do bedýnek pořád dost zeleniny. Do supermarketu pro mrkev jsme ale rozhodně nejeli,“ směje se Jakub.

Z květin Tereza váže kytice, také je suší a chystá se na adventní věnce. Přes zimu si ale hodlají novopečení hospodáři hlavně odpočinout. A pak také připravit včas záhony na novou sezónu a naplánovat postupné rozšíření malé rodinné farmy. Tak, aby bedýnky jednou uživily nejenom jejich zákazníky, ale i je samotné.

Celý rozhovor s Terezou Chroňákovou a Jakubem Peškem z Rodinného hospodářství Svobodné Hory si poslechněte online.