Na počest kluků, kteří se stali legendami. Cestovatelé opakují výpravu Zikmunda a Hanzelky
Mladý dobrodruh Tomáš Vaňourek v roce 2020 představil Miroslavu Zikmundovi projekt Expedice Z101. Jeho cílem je zopakovat a také rozšířit výpravu legendárních cestovatelů Hanzelky a Zikmunda napříč Afrikou a Amerikou.
„Po stopách Zikmunda a Hanzelky jsme doputovali až do Nairobi, ale museli jsme uhnout z trasy v Etiopii. Kluci jeli dál přes Somálsko, ale tam nás nepustili, nemohli jsme ani do Eritrei, a tak jsme do Keni přijeli horní trasou, zatímco kluci trasou jižní,“ popisuje Tomáš Vaňourek první část africké expedice, na níž se vydal s parťačkou Lindou Piknerovou.
„Právě v Keni se naše trasy rozdělily. Kluci v roce 1947 museli pokračovat dál na jih, zatímco my jsme měli možnost podívat se hlouběji do srdce Afriky. Bylo to už v době, kdy pan Zikmund nebyl mezi námi, ale my jsme to považovali za svou povinnost, dostát tomu, do čeho jsme se pustili. A nakonec i nejbližší okruh přátel pana Zikmunda říkal, že kluci by to tehdy tak udělali, kdyby mohli,“ dodává.
Zemědělského inženýra Tomáše Vaňourka a politoložku Lindu Piknerovou veze černým kontinentem terénní vůz pojmenovaný po Jiřím Hanzelkovi George. „Všechno, co děláme, je vlastně na jejich počest. A jsem moc rád, že to lidé cítí. Pana Hanzelku jsem osobně nezažil. První setkání s ním bylo v jižních Čechách na hřbitově v Třeboni, kam jsem se mu přišel pomyslně představit,“ říká Tomáš Vaňourek.
S Miroslavem Zikmundem ale plán cesty konzultoval a je za to vděčný. „Je to už 75 let starý příběh, ale my se snažíme, aby byl pořád aktuální,“ připomíná.
O Miroslavu Zikmundovi a Jiřím Hanzelkovi mluví Tomáš Vaňourek většinou jako o klucích. „Byli mladší než my teď. Když vyjeli, bylo jim 28 let. Abychom byli připraveni a mohli se na cestu vydat, museli jsme ve Zlíně a v Otrokovicích prostudovat celý jejich archiv. Kluci si psali deníky, je tam i osobní korespondence. Tyto dokumenty jsme zdigitalizovali a vezeme si je s sebou Afrikou,“ líčí.
Čtěte také
„Vždycky, když se konfrontujeme s nějakým tématem, tak se prostřednictvím dobových svědectví díváme do minulosti a porovnáváme to se současností. Tím pádem věříme v jakousi relevanci našeho výzkumu,“ vysvětluje Tomáš Vaňourek, proč s sebou vozí zápisky svých předchůdců.
Zásadním efektem je ale mezigenerační porozumění, jakýsi kontakt skrze časové okno. „Dostáváme se do života těch dvou kluků, a ne legend Hanzelky a Zikmunda. A stává se, že sedíme někde v deštném pralese, koukáme dolů do údolí a máme pocit, jako by seděli vedle nás. A máme chuť říct: Hele, Jirko, vono je to vopravdu takový, jaký jsme si to představovali,“ usmívá se Tomáš Vaňourek.
„Je to hrozně úzkej a přátelskej vztah,“ pokračuje, „i když s chlapama, který už tady nejsou. Ono se říká, že to byli legendární cestovatelé, ale pro mě osobně to byli dva ohromně zapálení a odhodlaní, pracovití kluci. Tím dokázali zlomit celý systém, se kterým se náš národ pral dvacet let temnoty.“
Celý rozhovor s cestovatelem Tomášem Vaňourkem si poslechněte online.
Související
-
Myjí se kravskou močí a na celou vesnici mají jeden hrnec, líčí cestovatel život s africkými kmeny
Tomáš Vaňourek se vydal po stopách Hanzelky a Zikmunda. V terénním voze brázdí Asii, Afriku a chystá se na Jižní Ameriku. Z afrických cest přivezl i dokument Cesta vody.
-
Afrika voní po spáleném dřevu, říkají manželé Ambrožovi, kteří odsud vozí inspiraci pro vlastní zoo
Od lásky ke zvířatům přes vlastní zoo až do Afriky vedly kroky manželů Jany a Viktora Ambrožových, zakladatelů zoologické zahrady ve Dvorci a sběratelů umění černé Afriky.
-
Sami dva v horách, jen s losy, medvědy a chřestýši. Manželé ušli tisíce kilometrů přes Spojené státy
Tereza a Luboš Kopečtí dvakrát přešli Spojené státy. Od jihu k severu po západním pobřeží a pak ještě středem po rozvodí oceánů. Nachodili tak kolem osmi tisíc kilometrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka