Na palubě ledoborce se k Antarktidě blíží vědkyně z Budějovic, chce vzorky mořských prvoků

Bioložka Olga Flegontova míří s vědeckou expedicí k ledovci Larsen C. První setkání s Antarktidou pro ni bylo velkým zážitkem

Ledem Weddellského moře se k Antarktickému poloostrovu na výzkumném ledoborci probíjí vědkyně českobudějovického Biologického centra Akademie věd Olga Flegontova. S německou expedicí míří k šelfovému ledovci Larsen C.

Molekulární a evoluční bioložka chce zkoumat nově odhalené mořské dno. Od ledovce Larsen C se totiž v roce 2017 odlomil obří kus a odkryl pruh oceánu, který se skrýval před sluncem více než 100 tisíc let.

Výzkum může dát vědcům odpovědi na otázky týkající se evoluce mořského života i jeho reakce na změnu klimatu.

Olga Flegontova posílá svým kolegům do Českých Budějovic podrobné reporty. V zatím poslední zprávě z minulého týdne popisuje cestu z chilského přístavu Punta Arena do Drakeova průlivu, kde expedici zastihla silná bouře a šestimetrové vlny. Ty jsou pro tuto oblast typické.

Velkým zážitkem pro bioložku byla chvíle, kdy vědci připluli k Antarktidě a viděli první ledovce, hory, tučňáky, tuleně i velryby.

Sprcha v arktické divočině? Musí stačit trubka, z níž teče voda z ledovce

Romana Lehmannová, reportérka Českého rozhlasu, a její arktická expedice. Voda v moři - 4 stupně Celsia. Jak se řeší na Špicberkách hygiena?

V arktické tundře, daleko od civilizace, bez vody a elektřiny mají terénní stanici vědci Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. Život tu není snadný.

Loď se blíží k ledovci Larsen C, i když vpřed postupuje pomalu. Zatímco v oceánu urazila 425 kilometrů denně, v ledu se probourá jen skrz 30 až 70 kilometrů za den. Ledoborci pomáhá helikoptéra, která sleduje led na trase a naviguje loď do míst, kde je vrstva relativně nejtenčí. Vzdušná teplota se pohybuje kolem -10° C.

Některé vědecké týmy už teď v Antarktidě zkoumají hydroakustiku a mořský led, Olga Flegontova bude odebírat vzorky mořských prvoků, na které se její domovská českobudějovická laboratoř soustředí.

Podle Aleše Horáka, vedoucí laboratoře environmentální genomiky, se vědci Biologického centra zaměřují na diplonemy, což je jedna z nejrozšířenějších a druhově nejbohatších skupin prvoků v mořském planktonu. Dosud byla tato skupina pro vědu téměř neznámá, ale postupně se ukazuje, že v oceánu hraje klíčovou roli.

Spustit audio

Související