Na nejjižnější bod České republiky míří z Rakouska děla už od dob třicetileté války

Kdysi tudy vedla slavná Solná stezka, hlavní obchodní tah z jižních zemí do Čech. Táhla se přes Vyšší Brod na Netolice. To bylo ještě dávno předtím, než Přemysl Otakar II. založil Budějovice.

O nejjižnější bod naší republiky se vedly tuhé boje několikrát. A památné místo je to třeba i kvůli tomu, že tu byla zastavena švédská vojska za třicetileté války. Z opačné strany hranice, od rakouského Radingu, hlídají místo takzvané Švédské šance. Palisádové opevnění, které si postavili Rakušané, aby zamezili vpádu Švédů na své území v roce 1642.

Tehdy vyslali od Vyššího Brodu k hranicím průzkumný oddíl, který se zastavil na dohled palisády. Ale protože nájezdníci netušili, kolik se za opevněním může skrývat obránců, odtáhli raději pryč. Velkým paradoxem je, že podle historických zmínek, nebylo tehdy za palisádami schováno víc než několik desítek místních sedláků a dalších domobranců. Kdyby se při tomto prvním kontaktu švédská vojska rozhodla k útoku, neměla by proti nim domobrana takřka žádnou šanci.

Pamětní deska z ručně vylámaného kamene

Nejjižnější bod naší republiky se nachází kousek od palisád, na břehu hraničního potoka. Pro jeho označení si vyšebrodští vybrali třímetrový obelisk, který zčásti zapustili do země a připevnili na něj pamětní desku připomínající vše potřebné, tedy obrys republiky a souřadnice, na nichž se nejjižnější bod nachází.

Nedaleko Vyššího Brodu najdete nejjižnější bod České republiky|foto: Hana Zajíčková

Podle starosty Vyššího Brodu Milana Zálešáka je to původní, ručně vylámaný kámen, pravděpodobně z nedalekého kamenolomu. Než se stal označením pro nejjižnější bod, sloužil prý jako překlad ve staré lávce.

„Inspirovali nás kolegové ze Šluknovského výběžku, kteří nás pozvali na slavnostní otevření nejsevernějšího bodu České republiky. Nemohli jsme tehdy přijet, ale řekli jsme si, že když už tu máme ten nejjižnější bod, bylo by dobré udělat to stejně jako oni,“ dodal starosta Milan Zálešák k instalaci obelisku a informačních tabulí s dřevěnými lavičkami a stříškou pro návštěvníky.

Nejjižnější místo naší republiky je už tři roky součástí turistické stezky Radvanov/Rading. Vychází z historického centra Vyššího Brodu, měří deset kilometrů a vede krásnou šumavskou přírodou do míst, kde stály osady, které padly za oběť hraničnímu pásmu v 50. a 60. letech minulého století. Na stezce jsou umístěny informační tabule. Pro návrat lze zvolit trasu přes Rakousko, Martínkov a Maria Rast.