„Na místě veřejném nepřípustné.“ Nápisy připomínající císaře musely z táborského kostela zmizet
Velké rekonstrukce se koncem 19. století dočkal táborský děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. V duchu gotického umění ji vedl známý architekt Josef Mocker. Regotizace proběhla hlavně uvnitř stavby z přelomu 15. a 16. století.
„Bezcenný a sešlý“ barokní oltář z konce 18. století nahradil v presbytáři nový v gotickém stylu. Více než 13 metrů vysoký oltář zhotovila pražská firma Josefa Krejčíka za téměř šest tisíc zlatých.
Původní, značně sešlou cínovou křtitelnici zhotovenou mistrem Šimonem v roce 1482 nahradila „skvostná“ mramorová křtitelnice.
Oba nové kousky kostelního inventáře vznikly u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I., jak dokládaly nápisy: „Oltář tento postaven byl na oslavu jubilea padesátileté vlády Jeho cís. a král. Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I v roce 1898 nákladem obce táborské.“ A na křtitelnici: „Na oslavu padesátiletého panování Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I věnovala občanská záložna v Táboře roku 1898.“
Zmíněné nápisy se v kostele nacházely ještě o čtvrt století později, kdy na jejich existenci v roce 1923 upozornil rada Konopásek z Okresní správy politické: „Poněvadž tyto památky a nápisy zřízeny jsou členu bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské, jsou na místě veřejně přístupném nepřípustné, ukládám tudíž patronátnímu úřadu, aby dal oboje závadné nápisy do 8 dnů odstraniti a beze stopy zahladiti. Rozhodnutí toto jest opodstatněno ustanovením §26 zákona na ochranu republiky.“
Táborská samospráva ihned učinila nápravu. Pověřila místního kameníka Vojtěcha Vokatého, aby zbrousil mramorovou desku u oltáře a vytvořil na ní nápis: „Oltář postaven nákladem obce Táborské v roce 1898.“ Stejně kameník Vokatý postupoval i na křtitelnici, na níž nově stálo: „Věnovala občanská záložna v Táboře roku 1898.“
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravila historička Lenka Vandrovcová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Hlubina
Tereza Verecká -
Díky za každé nové ráno
Halina Pawlowská