„Na místě veřejném nepřípustné.“ Nápisy připomínající císaře musely z táborského kostela zmizet

21. září 2026

Velké rekonstrukce se koncem 19. století dočkal táborský děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. V duchu gotického umění ji vedl známý architekt Josef Mocker. Regotizace proběhla hlavně uvnitř stavby z přelomu 15. a 16. století.

„Bezcenný a sešlý“ barokní oltář z konce 18. století nahradil v presbytáři nový v gotickém stylu. Více než 13 metrů vysoký oltář zhotovila pražská firma Josefa Krejčíka za téměř šest tisíc zlatých.

Původní, značně sešlou cínovou křtitelnici zhotovenou mistrem Šimonem v roce 1482 nahradila „skvostná“ mramorová křtitelnice.

Oba nové kousky kostelního inventáře vznikly u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I., jak dokládaly nápisy: „Oltář tento postaven byl na oslavu jubilea padesátileté vlády Jeho cís. a král. Apoštolského Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I v roce 1898 nákladem obce táborské.“ A na křtitelnici: „Na oslavu padesátiletého panování Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I věnovala občanská záložna v Táboře roku 1898.“

Zmíněné nápisy se v kostele nacházely ještě o čtvrt století později, kdy na jejich existenci v roce 1923 upozornil rada Konopásek z Okresní správy politické: „Poněvadž tyto památky a nápisy zřízeny jsou členu bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské, jsou na místě veřejně přístupném nepřípustné, ukládám tudíž patronátnímu úřadu, aby dal oboje závadné nápisy do 8 dnů odstraniti a beze stopy zahladiti. Rozhodnutí toto jest opodstatněno ustanovením §26 zákona na ochranu republiky.“

Táborská samospráva ihned učinila nápravu. Pověřila místního kameníka Vojtěcha Vokatého, aby zbrousil mramorovou desku u oltáře a vytvořil na ní nápis: „Oltář postaven nákladem obce Táborské v roce 1898.“ Stejně kameník Vokatý postupoval i na křtitelnici, na níž nově stálo: „Věnovala občanská záložna v Táboře roku 1898.“

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravila historička Lenka Vandrovcová.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.