Na letní čas je třeba posunout i patnáctikilové rafiky hodin na Černé věži

24. březen 2018

V noci ze soboty na neděli přecházíme na letní čas. Znamená to, že ve dvě hodiny v noci se ručičky posunou na třetí. Nastavit si hodiny doma, pokud už nejsou řízené automaticky, zabere možná chvilku času, ale mnohem složitější je takový úkon na českobudějovické Černé věži.

Hodinový stroj na úrovni ochozu odměřuje čas na všechny světové strany. Ve velké prosklené skříni se točí a klapou velká i menší ozubená kola a různé lopatky. Stroj ovládá nejenom hodiny, ale také vyzvánění zvonů.

Tento stroj musí provozovatel Jan Vančura při změně času odpojit od hlavní hřídele, která posouvá obrovské ručičky na všech čtyřech stranách Černé věže. „Tou hřídelí natočím všechny čtyři strany na nový čas. Při přechodu na letní čas se musí v krátké pauze vzniklé odpojením stroje posunout rafiky o hodinu dopředu, pak stroj zase připojím na hlavní hřídel,“ popisuje.

Přechod na zimní čas je technicky jednodušší. „Hodinový stroj zastavím a tu hodinu čekám. Využiji čas třeba k technické kontrole, udělám, co je zrovna potřeba, a po hodině stroj zase spouštím,“ vysvětluje.

Čas ale nemění ve dvě hodiny ráno, obvykle rafiky posune už o půlnoci. „Myslím, že tím nikoho nemystifikuji. Pro lidi, kteří se pohybují městem okolo půlnoci, snad hodina sem hodina tam není rozhodující,“ komentuje.

Pohnout ručičkami není fyzicky příliš náročné, nesmí však foukat silný vítr. „Zažil jsem, že někdy bylo dost větrno. Jednou jsem dokonce musel čas měnit až ráno, protože v noci foukal tak silný vítr, že to bylo neudržitelné. Kdybych to odpojil, tak by se rafiky úplně roztáčely a nebylo by ve fyzických silách je srovnat,“ vzpomíná.

Velká rafika hodin na Černé věži měří přes tři metry, malá více než dva metry. Každá z rafik váží přibližně patnáct kilogramů.

autor: Martin Pokorný
Spustit audio