Na Křížové hoře nad Českým Krumlovem najdete poutní areál. O víkendech se můžete podívat dovnitř
Nad Českým Krumlovem na jihu Čech se tyčí několik výrazných kopců. Jednak nejvyšší hora Blanského lesa – Kleť. Tu byste našli severně od města. A přesně naproti, tedy jižně od Krumlova, je Křížová hora. Obecně se tomuto vrchu říká Křížák. Na jeho vrchol vede křížová cesta a nahoře stojí poutní areál s Kaplí Panny Marie Bolestné a svatého Kříže.
Co tu ale bylo dřív? Poutní areál, kříž nebo křížová cesta? „Kříž tady byl jako takzvaný wetterkreutz,“ vysvětluje Jarmila Hansová. V tomto smyslu to byl „počasový kříž“ nebo přesněji kříž, který měl symbolicky propojit prosby obyvatel města a okolí s nebeskými vlivy a počasím.
„Vzhledem k tomu, že celá společnost byla zcela závislá na klimatu a od něj se odvíjející úrodě a neúrodě, měli tenkrát velkou snahu počasí v dobrém ovlivňovat a stavět je pod ochranu nebes,“ dodává Jarmila Hansová.
Kříž na hoře k sobě lákal pozornost, přicházelo k němu čím dál víc lidí, takže v průběhu 17. století se postupně začala objevovat různá procesí, konaly se tam pobožnosti a na počátku 18. století postavili krumlovští na vrchu Křížové hory první malou dřevěnou kapli a první dvě boží muka, která se stala základem budoucí křížové cesty.
„V roce 1710 tu byla vysvěcena první zděná kaple. Kolem té později vyrostl zděný ambit. Lidé se sem chodili modlit, časem se tady usadil i poustevník, který měl jakousi funkci kostelníka, byl vydržován měšťany a městem a měl se pravidelně modlit za ochranu Krumlova,“ říká Jarmila Hansová.
Poutní areál na Křížové hoře nad Českým Krumlovem bývá otevřen o víkendech a svátcích. Vstupné je dobrovolné a je určeno na veškerý provoz a vybavení, výstavy a údržbu areálu i jeho okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
