Na beskydském Grúni leží meteorit s rodokmenem. Na Zemi dopadl v roce 2000

18. duben 2021

Obyvatelé Morávky uslyšeli 6. května roku 2000 hluk, jako když prolétá nadzvukové letadlo. Nevěnovali tomu příliš pozornosti. Na rozdíl od astronomů, kteří už netrpělivě čekali na dopad meteoritu na zemský povrch. Znali jeho původ, dráhu letu a dopředu měli spočítané, kam zhruba dopadne.

Úlomky vesmírného tělesa se rozptýlily po okolí, od Hnojníku až po Bílý Kříž. Nejvíce jich ale dopadlo právě na Morávku. A podle toho dostal také jméno – meteorit Morávka.

Samotný meteorit byl starý jako celá naše planeta Země. Před čtyřmi a půl miliardami let, když ještě byla žhavou koulí, vznikla kdesi ve sluneční soustavě malá planetka. Ta se asi před šesti miliony let srazila s jiným tělesem. Náraz ji rozbil na kusy. Některé se dostaly až do naší sluneční soustavy a letěly směrem k Zemi. Při vstupu do atmosféry měl meteorit asi dvě tuny a velikost přibližně jeden metr. Podle pozorování astronomů se rozpadl na asi 35 kusů.

Na Zemi už dopadla celá řada meteoritů, ale jen pár z nich se může pochlubit rodokmenem. V současné době by jich mohlo být zhruba 25 na celém světě. A meteorit Morávka je jedním z nich. Meteorit získá rodokmen tehdy, pokud jsou vědci schopni určit původní dráhu ve sluneční soustavě, před srážkou se Zemí.

Přestože se meteorit Morávka rozpadl na drobné kousky, na Grúni si jej můžete prohlédnout celý. Nadšený amatérský astronom, iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy, Jan Kondziolka, totiž vlastnoručně vyrobil betonový model. Snažil se přitom zachovat velikost a tvar, jaký mohl meteorit před vstupem do zemské atmosféry mít. Podrobnosti si pak turisté mohou přečíst na naučné tabuli, která nad modelem stojí. A kdo ví, třeba budou mít štěstí a v okolí nějaký opravdový úlomek najdou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.