Múzami líbaný byl před sto roky narozený písecký rodák Vladimír Dvořák

Vladimír Dvořák se podílel jako scenárista nebo i konferenciér na řadě jiných úspěšných pořadů a cyklů jako Kdo s kým, o čem, pro koho, Písničky na zítra, Píšu, píšeš, píšeme a dalších a také měl velké zásluhy o oblíbenou soutěž Hledáme písničku pro všední den.

Ovšem ve svém mládí byl Vladimír Dvořák spjat s Československým rozhlasem, kde pracoval. Uváděl pravidelné půlhodinky s orchestrem Karla Vlacha, ale také týdeník Hudba pro radost, který připravoval s hudebním redaktorem, režisérem a skladatelem Zdeňkem Petrem, s nímž vytvořil slavnou rozhlasovou hudební komedii Sto dukátů za Juana s velkým šlágrem, Písní pro Kristýnku.

A – přes všechny zájmy Vladimíra Dvořáka, včetně gastronomických – mám k němu největší obdiv jako k textaři. Texty k písničkám psal už od čtyřicátých let pro zpěváky orchestru Karla Vlacha. A těch oblíbených písniček s jeho texty je pěkná řádka – O nás dvou, Je po dešti, Váš dům šel spát, Dobrou noc, můj milý, Tam, kde šumí proud, Čas borůvkových koláčů a další.

Před několika dny bylo možno si připomenout 100 let od narození Vladimíra Dvořáka, jenž zemřel 28. prosince roku 1999.

Z bohaté nůše písniček, k nimž tento rodilý Jihočech napsal kvalitní text, jsem pro dnešek vybral tu s hudbou Miloslava Ducháče a se zpěvem nedávno zesnulého Josefa Zímy, který pořídil tuto rozhlasovou nahrávku v roce 1966 společně s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu pod taktovkou Kamila Hály. Chtěl bych si vyjít.