Muškátový oříšek není oříškem!

Muškátový oříšek není oříškem, ale jádrem pecky dužnatého plodu muškátovníku vonného (Myristica fragrans), který má žlutou barvu a vejčitý tvar. Doba květu muškátovníku je mezi březnem a červencem, roste ve vlhkých a teplých tropických oblastech, kde srážky převyšují 2,5 tisíce milimetrů a průměrné teploty jsou 26 stupňů celsia.

„Je to 10-15 metrů vysoký strom s květy podobnými konvalince, které tak i voní“ říká Ing. Jiří Pirner, správce bylinkové zahrady na Kuksu a dodává, že „patří společně s hřebíčkem, mezi královská koření“

Drahé koření

Muškátový ořech dovezli do Evropy arabští obchodníci v 11. století. Jeho cena byla astronomická, proto se téměř nepoužíval. Teprve v 16. století, kdy portugalské lodě dopluly do Indie a objevily slavné ostrovy koření – Moluky, rozběhl se velký obchod. Monopol na produkci muškátového ořechu získali Holanďané v 17. století, když několik málo ostrovů, kde muškátovník pravý rostl, obsadili a pečlivě střežili, aby se nikomu nepodařilo získat ani jedinou sazenici tohoto vzácného stromu. Holandský monopol se podařilo prolomit až Francouzům, když  v 18. století propašovali zdravé sazenice z ostrova Banda. Pěstování muškátového ořechu se potom rozšířilo po celé Indonésii. Dnes se pěstuje převážně v Jižní Americe, Asii a Africe.

Přírodní lék na potenci

Muškátový oříšek i květ má význam nejen potravinářský, ale i léčebný a využívá se také v kosmetice. Bývá součástí vonných olejů, parfémů a solí do koupele. 

V malém množství je muškátový oříšek léčivý, ve velkém ale působí dokonce jako droga. Obsahuje halucinogeny, které vyvolávají stavy opojení ale i úzkosti. Při předávkování snadno dojde k otravě, která se projevuje malátností, žaludeční nevolností, zvracením a bolestmi hlavy. Nebezpečný je především pro malé děti a těhotné ženy.

Je také jedním z nejpopulárnějších přírodních afrodiziak a podle vědců má na mužskou potenci stejný účinek jako proslulá modrá pilulka

 

autor: Blanka Malá