Mravenci si od mšic berou sladkou šťávu, za to se o ně starají. Jsou také ochrankou motýlů modrásků

Mravenci využívají několik druhů savého hmyzu, jako jsou mšice, puklice nebo červci, k získávání medovice plné cukru. Tu mšice produkují jako odpad, jako svůj trus.

„Mravenci pravidelně navštěvují kolonie a medovici olizují. Přitom opečovávaní ty svoje ‚kravičky', chrání je, přenášejí na lepší pastvu, která umožní co nejvyšší produkci,“ popisuje vzájemné soužití hmyzu zoolog Roman Kössl.

Mšice a mravenci se mezi sebou dokáží domlouvat pomocí různých signálů. Mravenci se tykadly dotknou zadečku mšice, čímž jí dají najevo, že by se rádi napili sladké šťávy. Naopak pohyby zadečků mšice mají přivolat mravence, aby si medovici od nich vzal.

Mravenci jsou ale také ochrankou motýlů modrásků. Vyplatí se jim to. „Motýli totiž produkují nejenom sladkou šťávu, ale i látku, která uklidňuje,“ vysvětluje Roman Kössl. Mravenci je na oplátku ochraňují před parazitickým hmyzem. Vědci zjistili, že díky této spolupráci se víc modrásků dožije dospělosti. Proto tyto motýly často najdeme v blízkosti mravenišť.

Úžasným podvodníkem a pouličním lupičem je malý myrmekofilní brouk leskňáček. Číhá u cestiček mravence černolesklého. Zastoupí cestu dělnici, která se vrací se sběru medovice, a svými tykadly jí ‚po mravencovsku' zaklepe na hlavu, čímž dává najevo, že chce kapičku potravy z jejího volátka. Mravenec si ji obvykle splete s jinou dělnicí, kapičku reflexivně vypustí a brouka nakrmí.

Celý rozhovor s příživnících i výhodné spolupráci, kterou dokáží mravenci navazovat, si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata. Dozvíte se například o  mravencomilných hostech v mraveništi nebo mravenčích parazitech.