Někdo jen tvoří potomstvo, někdo jen pracuje a někdo jen brání, popisuje vědec kolonii termitů
„Termiti mají královnu a krále a zbytek na ně maká,“ vysvětluje Jiří Tůma z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který se specializuje na ekologii mravenců a termitů. Zkoumá, jaký mají vliv na prostředí a jak reagují na jeho změnu.
Ke své vědecké práci nepoužívá žádné složité přístroje. „Já v podstatě dělám klasickou terénní biologii. Přijdu do lesa, snažím se vykopat kus půdy, kterou pak detailně roztřídím a vybírám z ní mravence. Většinu z nich naložím do alkoholu a dále s nimi pracuji pod mikroskopem,“ popisuje.
Tropičtí mravenci jsou podle něj hodně podobní těm našim, ale jejich rozmanitost je mnohem větší. „Mají spoustu svých malých, vlastních příběhů, které jsou často složitější nežli u těch českých. Jejich různorodost tkví i v tom, jak se chovají, kde žijí a co dělají,“ říká.
Čtěte také
Zabývá se ale také termity, kteří oproti tropickým mravencům nejsou agresivní. I z toho důvodu je ostatní živočichové vnímají jako snadnou kořist. „Termiti jsou vlastně sociální švábi. Někdo jen tvoří potomstvo, někdo jenom pracuje a někdo je jenom voják a nedělá v podstatě nic jiného, než že brání svou kolonii,“ líčí.
Na otázku, zda se my lidé máme od termitů čemu učit, odpovídá: „Chtěl bych se naučit trávit jako oni. Termit dokáže sežrat jakýkoli list, jakékoli dřevo a dokáže ho bez problému strávit, což jen tak nějaký organismus nezvládne.“
Hlavními predátory termitů jsou podle Jiřího Tůmy mravenci. Při napadení mravenci nejprve vyšlou svého průzkumníka zmapovat terén a teprve pak provedou útok. „Termiti to vytuší z vibrací, jak mravenec okolo pobíhá, a tak posílají pryč dělníky a aktivují vojáky, prostě se připravují na tu bitvu,“ dodává.
Jak vypadá termitiště, z čeho je tvořené, jaká v něm panuje hierarchie a jaký je význam mravenců a termitů pro tropický prales? To se dozvíte z rozhovoru s vědcem Jiřím Tůmou, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Brouček z doby ledové přežil u Lipna. Je jedinečný a měli bychom se o něj postarat, říká entomolog
Jaroslav Boháč zkoumá brouky. Letos počítá střevlíky okolo Lipna, velmi zjednodušeně řečeno. Budeme-li přesnější, monitoruje střevlíka Ménétriesova v lokalitě Kaplička.
-
Mloci jsou kanibalové, kteří si klidně zpestří jídelníček svými sourozenci. Ohrožují je ale lidé
Mlok skvrnitý je nápadně žluto-černě zbarvený obojživelník. V jižních Čechách ho ale uvidíte málokdy. Zatímco v jiných regionech se objevuje poměrně běžně, tady je vzácný.
-
V jednom smrku může zimovat až 75 tisíc lýkožroutů, prokázal experiment jihočeských vědců
Pokud oloupaná kůra ze stromů napadených kůrovcem zůstane ležet v lese, může zrychlit šíření tohoto škůdce. Prokázali to jihočeští entomologové při speciálním pokusu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
