Mravenci mají dva žaludky. Potravu si navzájem předávají společně s informací o své sounáležitosti
Celková hmotnost všech mravenců na Zemi se rovná asi hmotnosti všeho lidstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu. To je jedna z mnoha zajímavých informací, které uslyšíte v novém cyklu pořadu Máme rádi zvířata s názvem Mravenci a jejich pozoruhodný svět.
V Čechách se vyskytuje asi sto druhů mravenců, na celém světě asi 15 tisíc druhů, především v tropických oblastech. Zajímavá je už jejich anatomie – hlava má trojúhelníkový tvar, tykadla jsou zalomená. „Pro mravence jsou velmi důležitá. Používají je jako orgán hmatu, čichu, chuti. Dokáží s nimi detekovat vlhkost a teplotu, podle vědců rozliší i čtvrt stupně Celsia,“ říká zoolog Roman Kössl ze Zoo Hluboká. To vše mu umožňují tisíce čidel, které na tykadlech jsou.
Oči nejsou pro mravence tak důležité jako tykadla. Skládají se z mnoha malých oček, například mravenec lesní jich může mít i 500 až 1300. Pro srovnání – včela jich má tři tisíce, vážka až dvacet tisíc.
Čtěte také
„Mravenci nevidí moc dobře. Rozeznávají sice barvy, ale červenou nevidí. Zato vnímají ultrafialové záření a polarizované světlo, které jim umožní orientovat se, i když je zataženo,“ dodává Roman Kössl. Mravenci nevidí moc ostře, ale na několik délek svého těla. Spíš se řídí tykadly. Předávají si pomocí nich mezi sebou i chemické signály.
Další částí těla jsou kusadla. Slouží ke kousání, chytání nebo nošení předmětů. Bojovníci určitých druhů mravenců mají větší kusadla a dělnice je musí krmit, protože se kvůli nim nedokáží sami nakrmit.
Zajímavostí je, že mravenci mají dva žaludky. Jednomu se říká společenský, kolektivní žaludek nebo volátko. Z něj se pomocí čerpacího orgánu přečerpá do žlaznatého žaludku. „Mravenci sami spotřebují jen malou část potravy. Většinu nechají ve volátku a krmí s ní královnu, larvičky nebo ji předají nosičce, která ji donese do hnízda. Tím si ale předávají i feromony, informace o tom, že jsou sounáležití,“ popisuje zoolog.
Další zajímavosti například o tom, jak mravenci vedou chemickou válku, které druhy mají žihadlo a že jsou velmi čistotní, si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata.
Související
-
Myši bodlinaté používají svůj dlouhý ocas jako kormidlo. Také jim může zachránit život
Myš bodlinatá dostala jméno podle dutých tvrdých bodlin na hřbetě. Typické jsou také velké oči a uši. Tento hlodavec patří mezi neposedy, kteří s oblibou rejdí v příbytku.
-
Velkochov kalifornských žížal mají partneři na farmě na Prachaticku
Kalifornská žížala je mistryně v kompostování a producentka žížalího čaje. Na farmě na Prachaticku se velkochovu těchto kroužkovců věnují David Kuchta a Šárka Jakešová.
-
Včelí roj váží pět kilogramů, dokáže rychle vystavět nový domov a nanosit zásoby
Málo místa v úlu, jeho nedostatečné větrání, deštivé a chladné počasí mohou být příčinou rojení včel. Jeden roj se usídlil i na špendlíku za zahradou Biologického centra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
