Moře zuří, bouře blízko je. Bouře Nezmarů je původně od skotského písničkáře
Bouřky o sobě dávají letos vědět dosti časně a nesmlouvavě, což poznáváme v těchto dnech i na jihu Čech. Mám teď na mysli ty jaksi z oblohy, i když ani o ty v přeneseném významu v tomto světě nouze, bohužel, není.
Před několika roky jsem sestavil z písniček, v nichž to nějak bouří, půlhodinku Světla ramp a tehdy jsem úplně na závěr zahrál působivou písničku jihočeských Nezmarů s jednoslovným názvem Bouře. Nyní bych se u ní zastavil alespoň o něco déle.
Nezmaři ji natočili pro album Dávno se známe z roku 1997. Vypůjčili si ji od skotského písničkáře Dougieho MacLeana, který ve své skladbě Ready for the Storm, Připraven na bouři, na začátku zpívá: „Vlny se tříští o příliv a odliv, valí se. Moře je rozbouřené, ale není pochyb o tom, že maják bude stále svítit, aby varoval osamělého námořníka, že blesky udeří.“
Autorkou českého textu je Jaroslava Svobodová. Ten pak upravila Pavlína Jíšová, která skladbu s kapelou Nezmaři také natočila. „Už si nevzpomínám, jak se ten text objevil. Teď se mi zdá, že přišel tak nečekaně jako bouřka,“ zavzpomínala drobně s úsměvem Pavlína na mé přání na tuto písničku, jež se však stala oblíbenou položkou v repertoáru Nezmarů i v podání Šárky Benetkové.
V Hudebním pozdravení však zazní Bouře s Pavlínou Jíšovou a Nezmary z desky staré osmadvacet let. „Slyším bití vln a příboje. Moře zuří, bouře blízko je…“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
