Mnoho rodičů s dětmi vůbec nemluví o penězích. To je ale velká chyba, upozorňuje lektorka

Podstatnou informaci obsahuje kniha hned v samém úvodu. Jak autorka uvádí, finanční gramotnost nezačíná u tabulek, investic nebo složitých pojmů, ale v domácím prostředí. Když se dítě začne na peníze ptát, určitě bychom ho neměli odbývat, naopak je potřeba o nich mluvit pozitivně.

„Mnoho rodičů dělá tu chybu, že z různých důvodů s dětmi o penězích vůbec nemluví. Přitom je ale velmi důležité prostě se nebát o penězích mluvit. Pokud tak nečiníme, děti si vytvoří své vlastní vysvětlení, své domněnky, které je potom mohou mást,“ říká finanční poradkyně a lektorka Martina Burešová.

Připouští i další častou chybu, jež může znít až krutě. Podle ní mnozí rodiče sami nemají ideálně vyřešený vztah k vlastním penězům. „Já ale vždycky říkám, že je důležité se zastavit, říct si to nahlas a chyby si přiznat. Od toho se můžete odpíchnout a zkusit začít tyhle věci dělat jinak,“ přidává další užitečné doporučení.

Podrobnou kapitolu autorka ve své knize logicky věnuje kapesnému. I v dnešní době ho považuje za jeden z nejsilnějších prostředků, které rodiče při snaze naučit své ratolesti finanční gramotnosti mají.

Čtěte také

Rodič 21. století to nemá lehké. Musí se při výchově vyrovnat s vlivem moderních technologií i řadou mýtů

„Osobně doporučuji začít s kapesným minimálně od první třídy základní školy, ale může to být i dříve. Například své dceři jsem kapesné začala dávat už zhruba ve čtyřech a půl letech,“ vypráví Martina Burešová.

K tomuto kroku prý vedla mnohým z nás dobře známá situace. Společně přišly do obchodu a dcera si ukázala na panenku. „Tehdy jsem jí vysvětlila, že jí ty peníze dám, ale postupně, ve formě kapesného, aby poznala ten základní princip. Vytvořila jsem jí takovou jednoduchou tabulku, každé políčko v ní představovalo jednu korunu. Celkově tam bylo 500 políček,“ popisuje.

Malé děvčátko najednou vidělo, kolik políček ještě zbývá. „Postupně tak začala získávat představu o tom, jak je potřeba peníze šetřit a odkládat. A také, že to nějakou dobu trvá. Když si pak za nějaký čas spořila zase na něco dalšího, tak už jí to i přešlo. Neměla v sobě tu nutnost okamžitého nákupu,“ dodává Martina Burešová.

Jaké povědomí děti v Česku o finanční gramotnosti mají? A jak moc jejich vnímání peněz ovlivňuje třeba platba kartou v obchodě? Celý rozhovor s Martinou Burešovou si pusťte v přehrávači pod titulní fotografií.