Mladistvý a svěží obličej? Tajemství je v masážích a prokrvení, říká herečka Marta Dřímal Ondráčková
Fyzioterapeutické masáže a následné tejpování speciálními pružnými páskami asi znáte. Ale slyšeli jste o tom, že je možné podobnou techniku použít i na obličej? Její velkou propagátorkou je herečka Marta Dřímal Ondráčková, která ji popsala i v knize názvem #udrzksicht.
„Masáže obličeje mají jak preventivní účinek, tak potom ten vitalizační, kdy už potřebujeme dodat obličeji šťávu. Pomůžou nám udržet v kondici pleť a hlavně svaly, protože prokrvení je prostě zázrak. Kde je krev, tam je život. Krev přináší živiny a dokáže obličej dlouho udržet ve stavu, který vůbec neodpovídá datu v občance,“ říká Marta Dřímal Ondráčková.
K metodě, kterou propaguje na sociálních sítích pod označením #udrzksicht, ji podle jejích slov přivedlo čisté ego. „V době, kdy jsem byla v angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, jsme v české premiéře hráli inscenaci Interview. Já jsem dostala roli herečky, které mělo být kolem dvaceti let. A mě už bylo přes třicet a věděla jsem, že s tím, jak můj obličej vypadá, to neuhraji,“ vypráví.
Ve své knize popisuje mnoho technik, ženy se ale nemusí bát, že by jim každodenní péče o obličej zabrala spoustu času. „Ono to tak na první pohled vypadá, protože do knihy jsem se snažila shrnout všechny důležité informace, ale když se s tím skamarádíte, je to vlastně rychlovka. Říkám, že patnáct minut je maximum. Já tomu běžně věnuji nanejvýš deset, ale umím to i za tři,“ směje se.
Rozhovor s herečkou Martou Dřímal Ondráčkovou o speciální péči o obličej si pusťte v magazínu Dámská jízda. Dále se dozvíte, jak pokračuje putování Anežky Pecháčkové Novým Zélandem, a přidáme i další inspirativní tipy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.