Mladí Vietnamci se už považují spíš za Čechy. Vietnamskou kulturu ale představují na festivalu
V sobotu 22. září se od 10 hodin na českobudějovickém náměstí uskuteční festival Ahoj Việt Nam. Organizátoři chtějí nechat lidi nahlédnout do vietnamské komunity, představit vietnamskou gastronomii a kulturu.
Jednou z organizátorek akce je Mai Nguyen, osmnáctiletá studentka českobudějovického Biskupského gymnázia, která patří do generace takzvaných banánových dětí, tedy mladých Vietnamců narozených v Čechách.
„Minulý rok jsme s kamarády pomáhali na festivalu generace banánových dětí v Praze a říkali jsme si, že tam je takových akcí hodně, ale v Budějovicích nic. Chtěli jsme proto přiblížit vietnamskou kulturu i tady,“ vzpomíná Mai Nguyen.
Parta studentů ve věku od 16 do 25 let se proto rozhodla uspořádat první festival vietnamské kultury a gastronomie v Českých Budějovicích. Slibují hodně jídla, výstavy, přednášky, tradiční vietnamské hry nebo workshopy. Návštěvníci se například naučí správně balit letní závitky.
Aktivitu mladých oceňuje Bao Nguyen, podnikatel, který do České republiky přišel před více než čtyřiceti lety. „Klobouk dolů před našima holkama a klukama, že udělají něco takového. My starší jsme pořádali akce v rámci vietnamské komunity, ale v téhle podobě ne. Velmi to podporujeme a díky za to, že to dotáhnou do konce,“ říká.
Bao Nguyen přišel do Čech v 17 letech, tři měsíce po válce ve Vietnamu, a vyučil se tu. „Hodně se mi tím změnil život. Přišel jsem bez rodiny, všechno bylo nové, neuměli jsme řeč, vůbec nic. Prostě nás hodili do vody a museli jsme plavat. Ta doba byla těžká, ale zároveň krásná, protože to bylo mládí,“ vzpomíná.
Do Vietnamu jezdí, ale žít by tam nechtěla
V Jihočeském kraji nyní žije početná vietnamská komunita. „Je nás docela dost, scházíme se, slavíme spolu svátky, nejdůležitější je lunární nový rok,“ popisuje Mai Nguyen.
Myslí si ale, že je stále těžší v Čechách udržovat vietnamskou kulturu. Mladí Vietnamci se totiž už spíš považují za Čechy. „Chodí do českých škol, mají české kamarády. Já třeba oceňuji, když mladí Vietnamci umí vietnamsky číst a psát, což už není moc časté,“ komentuje.
Nejdůležitější je podle ní vliv rodiny. Sama má početné příbuzenstvo a členové rodiny spolu doma mluví vietnamsky. Pravidelně jezdí také do země svých předků. „Teď jsem tam byla na měsíc o prázdninách, ale nedovedu si představit, že bych tam žila. Na nějakou dobu, třeba studovat, ano, ale žít spíš ne,“ přiznává Mai Nguyen.
Mimochodem, příjmení Nguyen je jakousi vietnamskou obdobou českého Nováka. „Je to velmi rozšířené příjmení. Nguyenů je asi půlka Vietnamu, ale nemáme mezi sebou většinou nic společného,“ uzavírá s úsměvem Bao Nguyen.
Související
-
Cizinci se musí učit jazyk a zvyky, nesmí vznikat uzavřené komunity, říká spisovatelka z Kamerunu
Dvanáct let žije v Čechách Patty Bebe z Kamerunu. Původně jen přijela za českými kamarády, nakonec zůstala. Žila v Praze, poté se přestěhovala za manželem do Budějovic.
-
Vietnamští obchodníci z Milevska dostali cenu. Nevěřili tomu,...
Cenu Spokojený zákazník za loňský rok získali v Jihočeském kraji vietnamští obchodníci z Milevska. Soutěž vyhlašuje už patnáct let Sdružení českých spotřebitelů. Po...
-
Cizinci se v Budějovicích učí česky a odhalují historii železné opony
Historii železné opony mapují v jižních Čechách studenti českých a rakouských univerzit. Přijeli se zdokonalit v němčině a češtině a čeká je i objevování zaniklých vesnic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.