Mirka Nezvalová: Všechno je jinak

To všechno je minulost a zůstaly jen vzpomínky na úžasné společné chvíle. Manželovi rodiče už dávno nežijí a moje maminka Slávka letos bude po 69 letech bez mého táty Karla.

Letošní Štědrý večer prostě bude v řadě domácností jiný. I vinou onoho covidu-19, který tak zamíchal našimi životy. Přesto si myslím, že tento den nám dává šanci zavzpomínat na všechny ty krásné předchozí 24. prosince, které jsme prožili společně. Třeba moje maminka vždycky u stromečku připomínala, abychom si vzpomněli na všechny, kteří už s námi tuhle chvíli prožívat nemohou. Sepnula ruce, a i když nebyla věřící, pomodlila se.

Možná vždycky věřila, že její slova mají opravdu někde své adresáty. Letošní svátky budou v mnoha rodinách i s ohledem na současnou situaci jiné. U nás jsme se například rozhodli, že pod stromečkem najdou dárky jen děti. A to vždy po jednom balíčku.

Přiznejme si tentokrát, že tenhle čas je nejen o obdarovávání, ale především o sdílení. Zkusme si u rozsvíceného stromečku povídat o tom, jaké byly naše minulé vánoční zážitky a přání a kolik z těch přání se nám splnilo.

Možná se budeme divit, že jich bylo tolik. Pusťme v ořechových skořápkách svíčky po vodě a věřme, že právě ta naše dopluje do bezpečného přístavu. Vánoční tradice přece žijí už po staletí. Víra, že vše se v dobré obrátí, je podle mě právě oním nejdůležitějším štědrovečerním přáním. Přejme si tedy, prosím, všichni, aby dnešní den byl přesně podle našich představ. Zkrátka štědrý k nám všem.

Krásné Vánoce.