Michaela Košťálová je okouzlená herečkou Růženou Šlemrovou

Michaela Košťálová je jednou z nejmladších odborníků u nás na život a dílo Emy Destinnové a dalších českých žen, které se zapsaly do historie umění. Studuje Dějiny umění a kultury na Univerzitě Karlově v Praze a její specializací je umění přelomu 19. a 20. století v divadle a malířství, umění secese a životy významných žen přelomu 19 a 20. století.

Nedávno (11. listopadu) pokřtila ve Vinohradském divadle v Praze monografii "Růžena Šlemrová – pikantní dáma". Kniha je výjimečná tím, že je zatím jediná, která se věnuje této slavné komediální herečce. M. Košťálové je dodnes záhadou, že se tak významné osobnosti české kinematografie zatím nikdo nevěnoval. Do rozhlasového studia přinesla její lorňon, který pro R. Šlemrovou nebyl jen pouhou rekvizitou, ale "neodmyslitelně k ní patřil a byl součástí její osobnosti".

Tato herečka ji prý zaujala už v dětství nejen tím, jak hrála a jak se oblékala. "Byla nápadná, záhadná a zajímavá. Byla to vynikající herečka a dodnes o ní kolegyně z Vinohradského divadla mluví v superlativech," podotkla s tím, že patřila k nešťastné generaci. "Tak, jako mnozí její kolegové z předválečných let, se s budovatelským filmem nesžila a na plátně se objevovala už jen sporadicky." Její životní rolí prý byla "paní Koháková" z filmu "Řeka čaruje", kde bravurně zahrála chamtivou a panovačnou paničku. "Ona perfektně zvládala tyhle malé mrchy, i když ve skutečnosti byla vtipná, milá a přívětivá". Do Vinohradského divadla v Praze nastoupila v mládí a zůstala mu věrná celý život. "Její kolegové přecházeli ze scény na scénu, obvykle končili kariéru v Národním divadle. Ona ale zůstala věrná jedné scéně".

Prameny, ze kterých M. Košťálová čerpala pro svojí monografii, byly především archivní materiály (korespondence), vyprávění jejích dosud žijících vrstevnic (jako např. Zita Kabátová), monografie, memoáry atd. "Protože se této herečce dosud nikdo hlouběji nevěnoval, dostávala jsem se k ní skrze jiné osobnosti". Možná proto by se jí autorka , (kdyby s ní osobně mohla mluvit), zeptala hlavně na její rodinu. "Nepodařilo se mi dohledat kontakty na její příbuzné". A kdyby existoval stroj času, ráda by ji vzala do dnešní doby. "Bylo by zajímavé slyšet, co by R. Šlemrová, se svým smyslem pro humor, říkala na současný svět. Myslím, že by koukala."

Další "osudovou" ženou je pro ni operní pěvkyně Ema Destinnová. "Na ní si cením nejvíce jejího vlastenectví. Zní to jako fráze, ale ona byla opravdu jedna z mála, která riskovala pro vlast svůj život." Známá je např. její přeprava tajných materiálů za 1. světové války, za kterou jí hrozil trest smrti. "Byla to noblesní a talentovaná žena. Přes ní nás znal celý svět, ale my jsme si jí dostatečně nevážili," vyslovila své přesvědčení M. Košťálová, která se chystá napsat knihu o malířce a herečce Míle Pačové. "Byla to taková Destinnová a Šlemrová dohromady. Také hrála ve Vinohradském divadle, měla podobné role a dokázala je „vytáhnout ze škatulky“. A také se o ní málo ví. Proto by si monografii zasloužila."

Velkou zálibou M. Košťálové je móda a v tomto směru se jí líbí Lady Gaga. "Máme podobný módní styl, který jsem vyznávala ještě v době, kdy tato americká zpěvačka ještě nebyla slavná. Na moje kreace se všichni dívali negativně, ale teď se to obrátilo." Přes velkou dávku extravagance charakterizuje sama svůj šatník jako elegantní. "V mém oblékání najdete společenské prvky. Hledám inspiraci v první republice, ne ve futurismu," tvrdí s tím, že se jí líbí, když žena vypadá jako žena a muž jako muž.

Michaela Košťálová|foto: Jan Profous

Od r. 2008 se věnuje i internetové umělecko-historické revue Musée du Trompe-l'oeil, kde se snaží prezentovat svojí tvorbu. Na moderní době si prý váží především pokroku v technologii a medicíně. Ráda by, aby se do těchto dvou oborů investovalo hodně peněz. Co se jí nelíbí je „všeobecný úpadek vkusu a kultury“. Myslí si, že je to škoda zvláště u nás. "Češi jsou vesměs nadaní a talentovaní lidé. Bohužel, podléhají davu a jsou rádi, když mohou být stejní. Kdyby dokázali dát najevo co v nich je, všem by to prospělo", myslí si historička umění.

Dějiny umění studovala M. Košťálová již na střední škole, i když jejím snem bylo stát se herečkou. "Na konzervatoři se ale vyžadovaly i hudební dovednosti a na ty já talentovaná nejsem. Usoudila jsem, že vyhlídky na přijetí mám mizivé." Studium dějin umění ji baví i proto, že má skvělé pedagogy, kteří jí fandí a drží palce. Nejraději by prý, stejně jako Míla Pačová, skloubila dohromady výtvarné a dramatické umění. "Doufám, že budu mít stejné štěstí a všechno mi nakonec vyjde," uzavřela.

Více se dozvíte v přiloženém audiozáznamu ...