Mezi poslední naděje churavějícího spisovatele Třebízského patřila studánka u jihočeského Břehova
V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám. S krajem ho spojuje jedna z jeho knih, která má název V podvečer pětilisté růže a odehrává se v časech vlády poslední generace Rožmberků.
Václav Beneš Třebízský byl knězem, buditelem, sběratelem pověstí a pohádek, člověkem s citlivou duší, ale churavějícím tělem. Trápila ho tuberkulóza, která nakonec zkrátila jeho život.
V létě 1883 podnikl jednu z posledních cest do jižních Čech. Navštívil svého dobrého přítele Matěje Fischmeistera, faráře v Mladošovicích na Třeboňsku. Dozvěděl se také o studánce u Břehova, západně od Českých Budějovic, jejíž voda měla prý léčivou moc. S nadějí sem spisovatel Třebízský 23. srpna 1883 přijel a vydatně se napil z břehovské studánky.
O necelý rok později vsadil na Mariánské Lázně, ale ani ty mu nepomohly. Na prahu léta 1884 čtenáři zbožňovaný autor přímo v „Mariánkách“ zemřel. Bylo mu pětatřicet.
Na jeho zastávku v jihočeském Břehově se dlouho vzpomínalo. U studánky zvané Pod Hlaváči stával ještě roku 1922 prastarý dubový kříž, který nejspíš Třebízského pamatoval.
Kříž i studánku s léčivou vodou bychom dnes už hledali marně. V padesátých letech zmizela v drenážních trubkách, když se združstevňovala pole. Ale romány Václava Beneše Třebízského, ty si můžeme přečíst kdykoli.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
