Méně stonají a více si rozumí. Děti z lesních školek rostou pro budoucnost

Zjednodušená pravidla hygieny platí nejen pro provozovatele. Znamenají i určitý diskomfort pro děti. Ten ovšem může být do jisté míry prospěšný. Eva Kadlčáková o tom mluvila s Dopoledním hostem Českého rozhlasu České Budějovice Petrem Novotným, předsedou spolku Doma v lese a zakladatelem dvou lesních školek na Českobudějovicku:

„Na malou stranu chodí děti do lesa, při větší potřebě na separačně kompostovací záchody, které jsou součástí lesní mateřské školy,“ odpovídá Petr Novotný na otázku, která se nabízela.

Moderní „kadibudka“ má nainstalované speciální zařízení, které odpad zasypává a ten se dál kompostuje. „My ale máme i smlouvu s odpadovou firmou, která jímku vyváží,“ doplňuje Novotný.

 Zdravotně odolnější děti

Jisté nepohodlí, které musejí děti z lesní školky překonávat, a celoroční pobyt venku za každého počasí vede k tomu, že jsou zdravotně odolnější.

„Když jsou chřipkové epidemie, u nás vždycky chodí tak o třetinu více dětí, než mám zprávy třeba z klasických školek. Jsou na to i výzkumy, častým pobytem venku se zvyšuje fyzická odolnost, schopnost termoregulace a je tu i logický důvod, který si každý osvojil v době covidu, a to že když trávíte dlouhý čas v uzavřených prostorech, tak snáz na sebe ty bacily a viry prsknete, než když jste většinu času v otevřeném prostoru a do jurty se chodíte jenom najíst a na krátký odpočinek."

Kromě těchto zdravotních benefitů a prevence obezity - protože když má dítě dostatek pohybu, riziko obezity klesá, zdůrazňuje Petr Novotný u dětí z lesních školek i přirozený rozvoj hrubé motoriky, rovnováhy a orientace v prostoru. „A co se týká psychické části vývoje, tak děti z lesních školek jsou mnohem víc zvyklé používat smysly. Protože v přírodě jste prostě vystaveni podnětům, které je stimulují. Jsou také mnohem citlivější vůči světu. Z toho vzorku dětí, které nám od roku 2012 prošly pod rukama, už je to vidět,“ dokládá.

Otázkou je, zda se takto založená výchova propíše i do pozdějšího, třeba teenagerovského věku někdejších „lesně školkových“ dětí.

„Doufám, že v nich něco z toho zůstalo,“ odpovídá Petr Novotný s úsměvem, „vztah k přírodě je věc, která se tvoří podprahově. Právě tím, že v ranném dětském věku trávíte hodně času v přírodě, zažíváte tam pozitivní zážitky. To by se mělo projevit v budoucnu, že ti lidé budou vůči okolí, životnímu prostředí a udržitelnému rozvoji mnohem vnímavější než ti, kteří ten čas ve venkovním prostředí jako děti netrávily. Proto si myslím, že jsou lesní školky tak důležité, jelikož cílí na tento senzitivní věk dítěte, kdy se formuje attachment vůči přírodě,“ uzavírá Petr Novotný.

Celé povídání Evy Kadlčákové s Petrem Novotným o filosofii i praxi lesních školek najdete zde…