Máte čas na krátký monitorovaný hovor?

Přišlo mi, že někdo mrhá mým časem proto, aby mi prodal pojištění proti nějakému nesmyslu nebo telefonní tarif, co nepotřebuju. Jenže člověk si může začít užívat i věcí, které ho tak trochu otravují, takže dneska se na každý takový telefonát těším.

Stačilo mi uvědomit si jedinou věc: že na druhé straně není jenom agent, který se mě snaží uvrtat do něčeho, co budu muset následujících pět let platit, že tam není nějaký robot, ale že je tam především člověk. A že s člověkem si lze povídat. Nebo to alespoň zkusit.

Takže když odpovím, že ano, že jsem to opravdu já, ozve se ze sluchátka: „Tak to je výborné. A měl byste čas na krátký monitorovaný hovor?“

„Vy krásně zpíváte,“ řeknu Andree. „Proč děláte tuhle práci? Netoužila jste bejt někdy zpěvačkou?“

„Nezlobte se, ale na to vám nebudu odpovídat,“ opáčí, trochu odměřeně, Andrea. Než stačím něco říct, pokračuje: „Chtěla jsem se vás zeptat, jestli si kupujete spodní prádlo sám nebo vám ho kupuje vaše žena?“

Tahle otázka mě natolik zaskočila, že jsem jen vykoktal: „Já sám.“ Asi jsem byl hrdý, že se můžu směle zařadit k té části mužů, co je schopná si koupit vlastní spoďáry.

„Děkuji vám, pane Flaško,“ zazpívala Andrea, „a teď mi dovolte, abych se vás zeptala, jakou roli hraje materiál při výběru vašeho spodního prádla?“

„Tak jo, ale vy mi musíte na oplátku prozradit, jestli jste si tuhle práci vybrala sama nebo jestli jste se kvůli ní musela vzdát svého snu stát se zpěvačkou.“

Andrea se kratičce rozesmála, ale hned profesionálně zdůstojněla. „Nezlobte se, ale na tohle téma se s vámi nemůžu bavit.“

„To je škoda,“ odpověděl jsem. „Tak to já vám zase neřeknu nic o svém spodním prádle.“

Andrea mi poděkovala, já se rozloučil a tím to celé skončilo. No a od té doby čekám, jestli mi zase někdy zavolá nějaká zneuznaná zpěvačka. Nějaká, která by byla schopná si se mnou během krátkého monitorovaného hovoru normálně popovídat. Protože od takové bych si možná nechal klidně pojistit i svoje spoďáry.

JAN FLAŠKA
Působí jako středoškolský učitel. Psaní povídek a fejetonů je jeho koníček, stejně jako fotografování, webdesign a práce se zvukovými a grafickými počítačovými programy. Žije v Českých Budějovicích.

Osobnosti jihočeského kraje píší a čtou glosy pro Český rozhlas České Budějovice.
Jejich zamyšlení vysíláme každý všední den v 7.40 hodin, najdete je také v audioarchivu. Psané sloupky si můžete přečíst ZDE.