Martina Adlerová: V příštím životě

Není mu ani třicet, má tmavé vlnité vlasy, jiskrné hnědé oči a smysl pro humor. Ještě má taky atletickou postavu a malý zadek, což je dnes vzácností.

Dost často spolu pracujeme, takže jsem měla spoustu příležitostí prohlédnout si ho pořádně a z různých úhlů.

A dá se s ním povídat o čemkoliv, i když mezi námi nutně musí být generační propast.

Říkala jsem si, že by to byl ideální partner pro mou dceru.

Jenže ta starší je zadaná a ta mladší je ještě moc mladá. A až doroste, bude zase generační propast mezi nimi. To by nešlo.

Takže jak ho dostat? Přece takový potenciál nenechám ležet jen tak ladem?

Tak jsem vymyslela plán.

Napadlo mě, že si rychle zamluvím jeho tělo, než si o ně řekne někdo jiný.

Když jsem mu oznámila svůj záměr, díval se na mě trochu podezřívavě, ale pak to pochopil. A uznal, že i průměrná ženská by měla dostat šanci být alespoň jednou jedinkrát krásným mužem s nekomplikovanou povahou.

Takže je ještě ke všemu ochotný.

Dnes už pracujeme každý jinde, ale občas si voláme.

Potřebuji se ujistit, že jsem v pořadníku stále na prvním místě, a že mi moje budoucí tělo dobře opatruje.

Samozřejmě jsem mu zakázala pít a kouřit. Má hodně sportovat, zdravě jíst a chodit brzy spát. Zatím se to daří.

A když to vyjde, v příštím životě ze mě bude mladší bratr boha Adonise.

Už se nemůžu dočkat.