Máme se nejlépe, jak jsme se kdy měli, ale množíme se málo, upozorňuje evoluční biolog Jan Zrzavý

Lidský druh je dost adaptabilní. Obývá chladné oblasti Grónska, australské pouště nebo rovníkovou Afriku. Tuto skutečnost považuje Jan Zrzavý za zásadní ve vztahu k otázce, jak moc člověka ohrozí globální změny klimatu. „Máme spoustu lokálních adaptací. Dnešní lidské populace se liší tělním povrchem, v imunitním systému nebo v metabolismu tuků. Nejsou to ovšem ukázky žebříčku pokroku, na to bychom neměli zapomínat,“ uvažuje Jan Zrzavý.

Lidstvo si podle něj navyklo bát se přelidnění a naopak si neuvědomuje, že pokles populace může znamenat mnohem větší problém. „O tom se musí pořád mluvit. Problém je v tom, že když lidstvo bylo naposled malé, tak se skládalo ze samých samozásobitelských rolníků,“ připomíná vysokoškolský pedagog působící na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Na otázku, zda společnost bere poznatky vědy dostatečně vážně, odpovídá: „Samozřejmě jsou kusy společnosti, které vědu moc vážně neberou. Podle mého názoru si za to věda z velké části může sama. Explodovalo to s covidem. Věda se v posledních desetiletích postavila na jednu stranu toho pomyslného politického sporu, a proto se pro mnohé stala nedůvěryhodnou. Zlaté časy už jsou podle mého v tomto ohledu za námi. Teď to půjde dolů a uvidíme, jestli se to ještě někdy vrátí,“ uzavírá.

Jak se dělá věda? A pomáhá nějak umělá inteligence v evoluční biologii? Celý rozhovor s Janem Zrzavým si poslechněte v audioarchivu.