Malí pstruzi se vykulí ve speciálním inkubátoru přímo v řece. Může za to perlorodka
Zachránit perlorodku říční, a tím vlastně i pstruha obecného potočního, pomáhá projekt na Šumavě. Vývoj perlorodky se totiž v raném stádiu neobejde bez rybího společenstva. Kdysi jako hostitelé k rozmnožování sloužili zejména lososi, ale po zamezení jejich tahu do horních toků, roli převzal právě pstruh. Zajímavé je, že by to měla být hlavně původní šumavská forma „potočáka“.
Proč je vývoj perlorodky závislý na rybě? Dospělá perlorodka vyvrhuje larvy, které se přichytávají na žábrách malých pstruhů, na nichž v dobrém slova smyslu parazitují. Po určité době se pustí, zapadnou do dna a začne dlouhý vývoj samotné perlorodky.
Z toho všeho plyne, že je velmi důležité mít dostatečné množství malých potočních pstruhů. A tak se k projektu připojil i Český rybářský svaz, jehož pracovníci po umělém výtěru pstruha přenesou jikry ve stádiu očních bodů do speciálních inkubátorů, které umístí přímo v daném toku.
Dojde k vykulení plůdku, který je po několika dnech přímo z těchto inkubátorů vypuštěn do řeky. Tak se zvyšují počty pstruhů obecných potočních, a proto můžeme tvrdit, že perlorodka zachraňuje pstruha.
Více o projektu si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata. Navíc bude řeč o jelenech a na závěr přidá jednu svou příhodu sportovní rybář.
Související
-
Najít perlu je velká vzácnost. Perlorodky jsou kriticky ohrožené, potřebují čistou vodu a pstruhy
Naším jediným zástupcem perlorodkovitých je perlorodka říční. V Čechách existuje už jen pár míst, kde přežívá. Ochraně těchto živočichů se proto věnuje Národní park Šumava.
-
Třeboňští rybáři uměle vytírají štiky. Než se z jikry vyvine zárodek, trvá to zhruba 24 dnů
Až třicet tisíc jiker může mít v sobě štika obecná. Nová generace vznikne v přírodě ale jen z jednoho procenta těchto vajíček. Proto třeboňští rybáři uměle štiky vytírají.
-
Plížím se jako vydra pro kořist, popisuje svůj styl vicemistryně světa v muškaření Kateřina Švagrová
Muškaření se Kateřina Švagrová z Kaplice věnuje zhruba od čtyř let. Nejdříve jí bylo jenom koníčkem, pak rybářství a ochranu vod i vystudovala a teď se chytáním ryb živí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
