Ludvík Mühlstein strávil v rozhlase přes 40 let, zažil sportovní přenosy i natáčel ptačí hlasy

24. srpen 2019

Jihočeši

„Úplně na začátku byla jedna knížka pro děti,“ vzpomíná Ludvík Mühlstein na své rozhlasové začátky, „napsal ji můj otec a jmenovala se Vláďa hlásí finále. Příběh kluka, který se shodou náhod dostane k reportování důležitého mezinárodního fotbalového zápasu a obstojí, se mi pochopitelně líbil. Mnohokrát jsem si představoval, jak bych to zvládl já - až se mi pak v životě poštěstilo, že jsem si to mohl zkusit.“

Do Československého rozhlasu nastoupil Ludvík Mühlstein v rodných Budějovicích v roce 1951 a pracoval v něm více než čtyřicet let. Za tu dobu se dostal nejen ke sportovním přenosům, ale i k lecčemus jinému.

V literární redakci se setkal s Františkem Pavlíčkem a Ivo Fischerem, vyzkoušel si režijní práci po boku legendárního režiséra Miroslava Kalného a stál také u zrodu Dětského rozhlasového souboru.

Čtěte také

Někde se člověk narodit musí, říkal nesentimentálně Jihočech Luděk Munzar

Ve Stráži nad Nežárkou a okolí ještě našel a natočil pamětníky, kteří mu vyprávěli o slavné obyvatelce místního zámku pěvkyni Emě Destinnové, a zachytil také cenné vzpomínky její společnice Marie Martínkové.

Několik desetiletí také pořizoval přímo v terénu nahrávky ptačích hlasů, které jsou dnes uloženy ve fonotéce Českého rozhlasu České Budějovice. Své velké lásce, přírodě, věnoval i několik knih.

Životní příběh Ludvíka Mühlsteina se uzavřel ve středu 21. srpna 2019 ve věku 87 let.

autor: Hana Soukupová