Loni bylo 36 tropických dní, letos jen sedm. Zvykněte si na proměnlivé počasí, říká meteoroložka

Deštník, déšť, dívka, počasí
Deštník, déšť, dívka, počasí

V posledních letech není měsíc nebo období bez proměnlivého počasí. Miloslava Starostová, vedoucí oddělení klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích, to dokládá na příkladu letošního ledna. Ten byl sice teplotně průměrný, ale střídala se mrazivá období s velmi teplými.

V lednu naměřili meteorologové nejnižší teplotu mínus 17 stupňů Celsia a nejvyšší plus 13 stupňů. Zima na přelomu let 2015 a 2016 byla druhá nejteplejší za dobu měření, tedy 124 let. V únoru již teploty šplhaly až k 17 stupňům.

Velmi proměnlivé bylo podle Miloslavy Starostové také jaro. „I když vlastně bylo průměrné, velice často se střídaly teploty, přechody front. To je takové nevyrovnané a neprospívá to nám ani přírodě. Na konci března už stoupaly teploty nad dvacet stupňů, což není úplně normální. V dubnu se pak střídaly mrazíky s teplým obdobím,“ připomíná.

Velice proměnlivé počasí je tak podle meteoroložky už běžné a lidé si na něj musí zvyknout. Potvrzuje se i to, že stále dochází ke globálnímu oteplování. „Je zcela nepochybně vidět ve statistikách, že se průměrné roční teploty zvyšují. A budou pravděpodobně růst i nadále. Platí to nejen ve městech, kde je zástavba, ale i na horách,“ říká Miloslava Starostová.


Absolutní teplotní rekordy v ČR

Nejvyšší teplota
+40,4 °C 20. 8. 2012 Dobřichovice (Praha - západ)
Nejnižší teplota
-42,2 °C 11. 2. 1929 Litvínovice u Českých Budějovic

Oteplování ale lidé příliš nepocítili v letošním létě, které nám oproti loňsku připadalo studené. Červen byl velice proměnlivý s bouřkami a krupobitím, červenec deštivý a teplotně průměrný. „Nezopakovalo se loňské teplo, kdy bylo naprosto mimořádných 36 tropických dní za rok. Letos jsme zažili tropických dní, kdy teplota vystoupí na třicet stupňů a výše, jenom sedm,“ uvádí meteoroložka. Trochu to ale vynahradil měsíc září, který byl suchý, slunečný a čtvrtý nejteplejší za dobu měření.

Samotná předpověď počasí obnáší spoustu výpočtů a rovnic. „Obecně to vypadá jednoduše, ale všechno se pomalu postupně počítá dopředu na několik dní, případně týdnů. Když se v době kolem druhé světové války začínalo s modely pro předpověď počasí, tak výpočty trvaly třikrát déle. Dnes díky moderní technice můžeme počítat dlouho dopředu,“ říká Miloslava Starostová.

Do výpočtů podle ní ale vždy vstupuje spousta faktorů, a i když technika bude stále dokonalejší, předpověď se nikdy neobejde bez lidského mozku. „Model ukáže jenom nějaké pole teplot, vlhkostí, rychlosti a směru větru, srážek. Člověk to musí převést na konkrétní počasí v daném místě. Ten člověk o tom musí něco vědět a musí si to umět představit, ale zároveň předpověď nikdy nebude stoprocentní,“ vysvětluje.

Služby meteorologů jsou přitom stále žádanější. Využívají je třeba i filmaři. „Když se chystalo natáčení Anděla Páně 2, tak jsme filmařům dopředu řekli, že sníh bude jen velmi krátce. Celkové záběry na zasněžený Krumlov tedy udělali podle naší předpovědi a na záběrech v ulicích už to pak doháněli umělým sněhem,“ prozrazuje Miloslava Starostová.