Literáti, kytaristé a šéfkuchař představili v Budějovicích řeckou kulturu
Řekové se mohou pyšnit nejstarší písní s dochovaným notovým zápisem, kuchaři nepoužívají koření gyros a hned po druhé světové válce si Řekové prožili občanskou válkou – nejen to se mohli dozvědět návštěvníci večera o Řecku.
Ten zorganizovalo duo bohemistů Petr Janeš a Vilma Manová v klubu Horká vana v Českých Budějovicích k příležitosti současného předsednictví Řecka Radě Evropské unie.
O Řecích, migrantech a válkách
Bohemista Petr Janeš měl pod palcem řeckou literaturu: „Snažíme se vybrat si povídkáře, aby literární ukázka působila jako celek. Dalším kritériem je, aby to byl současný spisovatel. Proto jsme zvolili Dimitrise Nollase a jeho povídkový soubor Dávný nepřítel. V příbězích se promítají životní zkušenosti autora, ale není to biografie; typickými postavami jsou vyděděnci, lidé na okraji společnosti, emigranti, protože on sám z Řecka emigroval.“ Nollas, který je považován za mistra krátké prózy, zachytil dobu téměř 70 let od konce druhé světové války. „Nezaměřuje se na osoby, soustředí se na popis všedních událostí, které dokáže vyobrazit velmi úsporně, zhuštěně; Nollas je totiž také scénárista,“ říká Vilma Manová.
Není gyros jako gyros
Ochutnávku a prezentaci řeckých specialit připravil šéfkuchař Petr Šíma: „Řecká kuchyně je snad nejpůvodnější ze všech a ostatní evropské kuchyně, ať už je to italská nebo hlavně francouzská se odvíjí právě od antické kuchyně, protože všechny ty bešamelové a hnědé omáčky vznikly v době Aristotela.“ Kouzlo řecké kuchyně tkví ve čtyřech zásadách: čerstvost suroviny, bylinky, olivový olej a jednoduchost.
Petr Šíma servíroval gyros z vepřového masa. Zapomeňte na směsi koření gyros! Správně je maso ochucené velmi jednoduše, pro tento večer použil jen rozmarýn, sůl a pepř. Plody moře a Řecko od nepaměti patří k sobě, a tak šéfkuchař marinoval krevetu v okurkovém sirupu s koprem a maso doplnily tzatziki. Příloha se skládala z grilované zeleniny (lilek, cuketa, kapie, cibule, sušené rajčata) a kdo potřeboval pokrmy zajíst, dal si pita chleba ochucený koriandrem.
Dobré menu má zakončit nějaký zákusek – ten večer to bylo galaktobureko: dezert z listové těsta naplněný hustou krupicovou kaší ochucenou skořicí, trochou kardamomu, meruňkami a oříšky, a to celé zalité sirupem, který může mít mnoho příchutí. Pro tento večer ho Petr Šíma připravil z metaxy.
Pomalu, pomalu a postupně zrychlovat
Kytarové kvarteto Forte´t se postaralo o hudební stránku večera. „Většina řeckých skladeb začíná pomalým tempem, které postupně zrychluje, a v pozadí je slyšet rychlý opakující se tón,“ vysvětluje jeden z členů Josef Odradovec. Některé skladby si kytaristé museli upravit, protože v řecké hudbě se často objevují harfy, lyry a bubínky. Improvizovat museli při hraní Seikilovy písně – starořecké skladbě z prvního století našeho letopočtu; nejstarší písně s dochovaným notovým zápisem. Při její interpretaci nahradili lyru sopránovou kytarou, která má vysoké tóny, řecký aulos (vrtaná válcovitá roura opatřená hmatovými dírkami) zaměnili za flétnu. Melodii dávných časů ještě doplnil bubínek.
Řekové se v současnosti potýkají s hospodářskou krizí, kdy málem zbankrotoval celý stát; v ulicích mnohdy stávkují občané. To však nic neubralo na atraktivnosti Řecka – v myslích Čechů je to země krásné přírody, moře, sluncem zalitých pláží, dobrého jídla, rozmanité historie nebo mýtů a bájí.
Den Řecka se uskutečnil díky podpoře Evropského informačního střediska Europe Direct v Českých Budějovicích. V následujícím půlroce bude předsedat Radě Evropské unie Itálie.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
