Literární matiné 18. 7. 2010

18. červenec 2010

KNIŽNÍ TIPY:

Olivier de Funes, Patrik de Funes: Louis de Funes
Moc o mně, děti, nemluvte. Život slavného herce očima jeho synů, kteří vzpomínají na povahu, životní kotrmelce a všední život svého populárního tatínka.

Martin Ježek: Křižovatka zvaná Balkán
Reportáže z oblasti, kde se válečné rány dosud nezacelily a přežívají v myslích lidí dodnes. Vydáme se na cestu od Albánie přes Srbsko s Černou Horu až do Chorvatska, doplněno o fotografie a mapy.

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je Pavel Juřík, který právě vydává v nakladatelství Libri další knihu o šlechtických rodech, jejich osudech a sídlech nazvanou Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Černínů.

RECENZE Jaromíra Slomka:

Petra Hůlová: Strážci občanského dobra. Torst 2010
Nová próza Petry Hůlové je v několika ohledech zvláštní. Už žánrovým zařazením. Jistě jde o román, avšak o jaký? Vypravěčka, starší ze dvou sester v dělnické rodině, rekapituluje svůj život, jehož první polovina se odehrála v komunistickém Československu, druhá pak ve svobodných poměrech. Obraz života v normalizačním režimu je však deformovaný, jako kdyby se poměry a atmosféra padesátých let projektovaly do doby po roce 1969. Je to tedy historická science fiction? Těžko říct. Vyskytují se tu reálná jména, třeba prezident Husák nebo kosmonaut Remek, zato místo děje si autorka vyfantazírovala ve snaze o nápadnou nadsázku. Rodina, z níž vypravěčka pochází, se někdy v 70. letech přestěhovala z dělnického domku v jakési “vísce o pár číslech” do panelového domu v Krakově, nikoli však v polském historickém městě, nýbrž v jednom z československých takzvaných novoměst. To jsou podle Hůlové na zelené louce vybudované aglomerace, děsivá ghetta nazvaná dále Drážďany, Minsk, Charkov a Debrecín, v nichž bylo “všechno… fórový”.
Historický román tedy nečteme, ač se v něm skutečná historie objevuje: listopad 1989, vypravěčkou důsledně nazývaný kontrarevoluce, je ústředním bodem děje, k němuž se vše vztahuje a od něhož se vše odvíjí. Vypravěčka sama sebe popisuje jako děvče, jemuž komunistický režim vyhovoval – byl jednoduchý, pohodlný, přehledný: ti, kteří ho kritizovali a kteří proti němu na sklonku 80. let veřejně vystoupili, jsou nosálové, do všeho strkají nos. Většina se od nich distancuje, spolehlivě vypravěččin otec, instalatér, méně spolehlivě vypravěččina matka, vyučená dámská krejčová, jež musí v Krakově pracovat ve sběrně surovin. Do tábora nosálů nakonec vpluje i vypravěččina sestra.
Nápad Petry Hůlové, totiž podívat se na dobu před převratem a po něm optikou naivní, neinformované, komunistickou propagandou zhlouplé a současně poctivé holky, jistě stojí za literární zpracování. Aby však taková postava byla alespoň trochu věrohodná, musela ji autorka umístit do fiktivního prostoru. Jenže ty šedivé kulisy začnou čtenáře brzy nudit. Snad i proto, že takové obrazy už zná z Orwella. Připsat jeho památce svůj román Petra Hůlová kupodivu zapomněla.

Petra Hůlová: Strážci občanského dobra

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Helena Šmahelová. (79 správných odpovědí)

Výherci: V. Brom, R. Dobešová, M. Horejšová, J. Kvasničková, V. Lencová, M. Trousilová.

Nová otázka: 24. července by se dožil devadesátky básník a překladatel Josef Hiršal, kterého známe jako autora experimentální poezie, vzpomínkových próz, vynikajících překladů a knih pro děti. Hiršalova tvorba je spojena ještě s jedním jménem, a to tak pevně, že věříme, že se vám hned vybaví. Jak se jmenuje autorka, se kterou psal Josef Hiršal? Oba jsou podepsáni například pod vzpomínkami Let let.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio