Lidé kupují plůdky, aby si mohli doma vychovat vlastní ryby k jídlu, popisuje nový trend majitel líhně

Jak vysvětluje majitel líhně a profesionální rybář Richard Turek, hodně záleží i na původu rodičů. „Nejenom český, ale i lokální, krajový původ je ideální. Je to kvůli parametrům vody a podnebí,“ říká. Proto se podle něj dovoz generačních ryb nevyplácí. „My máme v potocích pH pět až šest, zatímco jinde mají třeba osm, takže by to byl pro ryby velký šok. Nejsou na to generačně zvyklé,“ vysvětluje.

Kdyby třeba „Itala“, nebo jikru jiné národnosti vypustil rybář do jihočeské vody, výsledkem by byl zřejmě velký úhyn. Za normálních okolností se vykulení dožije zhruba 70 až 80 procent jiker. „Někdy i víc, třeba pstruh duhový u nás má větší přežitelnost než siven,“ upřesňuje chovatel.

Richard Turek|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Úspěšnost odchovu závisí podle Richarda Turka nejenom na charakteristice vody, ale i na kvalitě oplodnění. Zatímco u přirozeného výtěru by se pohybovala v jednotkách procent, u umělého jsou to vysoké desítky. Na pomoc musí přijít moderní technologie i lidská pečlivost.

„Na neoplozené jikry nesmí přijít voda. Protože jikra má miniaturní otvor, kterému se říká mikropile. Tudy spermie z mlíčí proniká do vajíčka. Jestliže se jikra po výtěru dostane do vody, začne bobtnat. Mikropile se uzavře a spermie nemá šanci se tam dostat. Jestliže tedy vytřu jikru, dostane se tam voda a nevšimnu si toho, tak bude nižší oplozenost a neoplozené jikry umírají,“ popisuje.

Pstruhařství Hůrka má aktuálně po výtěru asi 50 tisíc budoucích pstruhů obecných a 80 tisíc kusů sivena amerického. Kromě toho chová většinu dalších běžných druhů ryb. Dále se zaměřuje na nástražné rybičky pro rybáře a také na odchov okrasných ryb, jako je zlatý lín, zlatý perlín, zlatý karas, karas shubunkin nebo nově i japonský koi.

Čtěte také

Místo nafty tráva a oves. Vyměnit traktor za koně je dobré pro hospodáře i krajinu, říká chovatel

„Těm jsem teď úplně propadl, věnuju jim spoustu času a stavíme jim i vnitřní recirkulační zařízení, kde budeme pod dohledem rybičky odchovávat,“ vypráví Richard Turek s tím, že jde o kapra obecného, ale v různých barevných variacích. „Těch je několik desítek. Liší se i velikostí. Koi může mít klidně k metru, ale třeba i jen třicet, čtyřicet centimetrů. Záleží na variantě a chovatelské linii,“ doplňuje.

Rybáři z rodinné rybí farmy v Hůrce dovedou své plůdky až do dospělců, pro jejich chov mají k dispozici tři desítky rybníků. Odchov si od nich potom pořizují jiní profesionální rybáři, chovatelé okrasných ryb nebo rybáři amatéři, ale třeba také majitelé rybích restaurací nebo i jednotlivci.

„Novým trendem je, že si od nás lidé kupují násady do svých rybníčků a nádrží, které mohou mít někde na zahradě nebo v garáži, a odchovají si vlastní tržní ryby. Koupí si rybu deseti, patnácticentimetrovou a dotáhnou si ji třeba do půl metru,“ líčí Richard Turek. Na vánočního kapra si prý ale lidé tímto akvarijním způsobem netroufají. „Dělá se to spíš pro pstruhy,“ upřesňuje.

Celý rozhovor s majitelem rybí líhně Richardem Turkem si poslechněte online.