Kytara léčí, říká Štěpán Rak. Sám se o tom přesvědčil po masakru v Beslanu

16. srpen 2016

S kytarou na zádech přišel do studia Českého rozhlasu České Budějovice virtuos Štěpán Rak. Nástroj totiž nikdy neodkládá. Také během rozhovoru mnohokrát bezprostředně sáhl do strun a předvedl, že vždy hraje s plným nasazením. „Já jsem narozen ve znamení Lva, a to znamená zapálit se pro věc,“ říká.

Štěpán Rak pravidelně pořádá takzvané kytaroterapie. „Je to takové setkání s lidmi, kteří chtějí nějakým způsobem relaxovat, a já k tomu používám kytaru. Kytara je totiž nástroj, který má co do činění s historií dávných časů. Král David hrál na podobný drnkací nástroj a dokázal svou hudbou léčit a uzdravovat,“ vysvětluje.

Věří, že kytara v dnešní době dokáže to samé. „Její tón je nádherný. Když tón zahraji, tak chvilku zní a pak začne zanikat, takže po něm toužíme znovu, stejně jako toužíme prožívat znovu krásné zážitky. A tím kytara může léčit,“ dodává.

Asi nejsilnější zážitek má Štěpán Rak z ruského Beslanu, kde v roce 2004 teroristé zaútočili na základní školu. „Půl roku poté jsem tam byl pozván na benefiční koncert. Trochu jsem se bál, ale zahrál jsem. Po koncertě přišel plačící muž a řekl, že měl dvojčata. Holčička přišla o bratra a byla u toho, když ho zabili. Přestala mluvit, rodiče s ní jezdili po celém světě, ale všude se dozvěděli, že je to nevratné. Na mém koncertě ale holčička najednou vykřikla: Tati, já bych chtěla hrát jako ten pán! A od té doby mluví, v tom je zázrak kytaroterapie,“ vypráví.

Kytarový virtuos si přitom cestu k nástroji našel poměrně pozdě. Při studiích na střední výtvarné škole hrál na housle, pak jej spolužáci přesvědčili, aby zkusil basu, protože ji potřebovali do kapely. Ani u té ale nezůstal.

„Viděl jsem, jak ostatní kluci hrají na kytaru, a řekl jsem si, že tohle je cesta k dívčím srdcím. Bylo to tedy prozaické, začal jsem hrát, abych se zalíbil dívkám. Nakonec jsem ale našel zalíbení v nádheře té kytary,“ říká.

Dodnes si podle svých slov rád zahraje u táboráků, natočil kdysi i trampské album. Má také zkušenosti s elektrickou kytarou a rockovými písněmi. Dosud stále objevuje další možnosti hudebního nástroje a nové a nové směry.

Štěpán Rak byl vůbec prvním, kdo v Čechách začal vyučovat hru na kytaru na vysoké škole, a to v roce 1982. „A v roce 2000 jsem byl obdařen tím, že mi pan prezident udělil titul prvního vysokoškolského profesora kytary. Byl jsem tomu moc rád, ale nejde vůbec o mě, jde o kytaru. Kytara tak dostala své vysokoškolské uznání a dodnes ho má,“ komentuje.

Základy pro vyučování hry na hudební nástroj si vzal už od svého učitele. „Pan profesor Urban mi dal tu zásadní radu: Snaž se svým žákům co nejméně překážet. A o tom to je. Mnohdy má učitel ten tik učit, vyučovat, poučovat, ale v tom to není. Daleko krásnější je, když se žáci sami ptají a vy jim odpovíte. A oni vědí moc dobře, na co se zeptat,“ zdůrazňuje.

Hlavní podle Štěpána Raka je, aby dítě mělo o hru na kytaru zájem. Pak jej nic nelimituje. „Myslím si, že žádný věk není pozdní, já jsem začal v osmnácti letech a určitě se dá i později. Když jsem učil ve Finsku, měl jsem i padesátileté a šedesátileté žáky. Například přišla paní s tím, že by chtěla hrát na kytaru své vnučce. Všechno jde, není žádný limit. Jediný limit je láska - buď to milujeme, nebo nemilujeme,“ uzavírá.

Čtěte také

autoři: Radim Bártů , Andrea Poláková
Spustit audio