Květnaté pásy v českobudějovické Stromovce jsou plné života. Hostí i ohrožené druhy hmyzu

V českobudějovické Stromovce to opravdu žije díky květnatým pásům. S nápadem vysázet je v tomto parku a také v kampusu Jihočeské univerzity přišla v roce 2017 pracovní skupina katedry botaniky Přírodovědecké fakulty. Od té doby pásy přilákaly stovky druhů hmyzu. O některých z nich mluví v rubrice Pojďte s námi za zvířaty entomolog z ekologického spolku Calla Jiří Řehounek.

„Ačkoliv je teprve devět hodin ráno, tady na květnatém pásu už nám to pěkně lítá,“ ukazuje Jiří Řehounek v českobudějovické Stromovce. „Letošní výsledky ještě nemáme, ale třeba za loňský rok jsme na květnatých pásech při monitoringu objevili 111 druhů žihadlových blanokřídlých, tedy různých včel, vos, kutilek nebo zlatěnek, a 19 druhů motýlů,“ dodává.

Nechybí ani vzácnější druhy hmyzu z takzvaného červeného seznamu ohrožených druhů. „Já bych vypíchl třeba pískorypku chrastavcovou, což je samotářská včela. Její výskyt máme letos poprvé potvrzen právě ve Stromovce. Ona létá jedině na chrastavec polní, a ten tady kvete,“ říká Jiří Řehounek.

Květnatý pás vyhledává třeba i čmelák klamavý, který před pár lety vzbudil velkou pozornost, když se poprvé objevil v Českých Budějovicích. „Pořád se mu tady líbí a je to podle mě hlavně díky tomu, že některé pasáže zůstávají neposečené. Čmelák klamavý potřebuje bobovité rostliny, typicky jetel luční nebo vikev ptačí, a to ve větším množství a po celou sezonu. Díky tomu, že se v Českých Budějovicích některé plochy sečou mozaikově, má tady dost potravy a v posledních letech ho nacházíme každoročně,“ komentuje entomolog.

Plocha s kvetoucími rostlinami podle něj samozřejmě přitahuje i rozmanité brouky, díky tomu k ní pak létají ptáci. Navíc udržuje vlhkost a lépe odolává letním vedrům a suchu. Zůstává zelená, zatímco nízko posečený trávník vedle, už žloutne.

V českobudějovickém parku Stromovka je celkem pět květnatých pásů, další tři pak v kampusu univerzity. „Všechny pásy ve Stromovce jsou vyseté stejnou směsí semínek, ale to druhové složení se potom pozměnilo. Každý pás si vlastně vybral kytky podle svých místních podmínek. A podle toho, které rostliny tam nakonec převážily a vyrostly, se pak také liší hmyzí fauna,“ doplňuje Jiří Řehounek.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.