Kufr pana Lederera – jakých pokladů je dodnes plný?

26. leden 2020

Kufr pana Lederera – právě do něj ukryl před holocaustem cennosti otec hlavního hrdiny stejnojmenného románu, jehož autorem je Jan Jelínek – publicista, režisér a také dlouhodobý autor příspěvků pro náš rozhlasový pořad Šalom alechem. Nová kniha se dočkala svého přivítání na svět ve středu v prostorách Židovského muzea v Praze.

Jan Jelínek o svých knihách říká, že je štrikuje. A jak dlouho štrikoval Kufr pana Lederera?

„Celkově 5 let, možná ještě o rok víc – já žiju mimo čas, což si můžu ve svých 80 letech dovolit. Ta knížka byla původně úplně jiná, ale z jejího zárodku pomalu a těžce vznikla tato kniha.“

Kde Vy jste se setkal s příběhem Pavla Lederera?

„To je mnoho příběhů dohromady. Základem byl rozhovor s paní Hanou, která žila v Liberci a část toho románu zažila. Jinak ten Pavel skutečně existoval. Byl to – a nemůžu říct – milenec, protože v té době to slovo skoro neexistovalo... Ale byl to kamarád maminky mojí současné ženy. Byl to Žid a její maminka, ortodoxní katolička, byla zásadně proti tomu, aby se setkávali, natož aby se vzali! Přišla válka a on odešel do Anglie atd. atd. – to je pravdivé.“

Co potom v Anglii dělal?

„On byl předtím v anglické škole, takže mluvil dokonale anglicky, a tak pomáhal všem Čechům, kteří nastoupili v Anglii do armády, s angličtinou. Zejména piloti v tom strašlivém vypětí v bombardéru nebo ve stíhačce začali mluvit česky, ale zespoda jim ta služba říkala: Speak english! Speak english!, protože oni je naváděli, oni je vedli – a teď najednou ti piloti začali mluvit cizí řečí. Tak on je učil dokonale anglicky, všichni mu byli velice vděčni.“

Jak potom vypadal jeho poválečný život – vrátil se do vlasti, nebo kde byl?

„Ten skutečný Pavel zahynul na Bahamách ještě za války s letadlem. Ten můj přežil – aby to byl román! Takže já jsem z každého kousíček použil a jak dámy říkají, sestřikoval to dohromady ze zbytků bavlnek, aby to dalo příběh.“

Říkal jste, že jste čerpal z mnoha příběhů – s kolika pamětníky jste asi mluvil?

„Já mám výhodu – dělal jsem pro pana Spielberga 50 rozhovorů s lidmi, kteří přežili holocaust. A protože oni věděli, že musí mluvit poprvé v životě úplnou pravdu, vyčerpávající, protože zemřou a nezůstane to po nich, věděli, že opět vzrůstá antisemitismus, tak souhlasili a říkali mi všechny ty svoje příběhy – děsivé! Já jsem mnohdy nespal, jak to bylo strašlivé.“

Spustit audio