Králík může dostat rýmu kvůli bakteriím, plísni, ale i stresu nebo nevyčištěné králíkárně
Rýmu u králíků můžou způsobit bakterie i viry. Příčinou ale může být i zánět zubu, plísně, nebo myxomatóza. Ve veterinární poradně pořadu Máme rádi zvířata to vysvětlila Lucie Míková z Veterinární kliniky Vltava v Českých Budějovicích.
Stejně jako u lidí má výtok z nosu různé zabarvení. „Průhlednou v případě, že jde jen o podráždění sliznice. Žlutý výtok znamená zánět způsobený plísňovým nebo bakteriálním onemocněním,“ uvádí Lucie Míková.
Spouštěcími faktory rýmy může být ale také stres a zhoršená kondice zvířat. Důležitou roli hraje i prostředí, ve kterém králíci žijí – hlavně čistota králíkárny. K rýmě ale můžou zvířata přijít i kvůli průvanu nebo zvýšené prašnosti. Rýma u králíků se léčí antibiotiky. Léčba má význam v době, kdy se objeví první klinické příznaky.
Odpovědi lékařky Lucie Míkové na dotazy posluchačů si poslechněte v pořadu Máme rádi zvířata. Dalšími tématy veterinární poradny je například požírání vajec slepicemi, jak vyzrát na čmelíky nebo jak odčervit zvíře bez aplikace tablety.
Související
-
Jak vyhnat cizí kočky, které k vám chodí na záchod? Roztok z trusu, radí posluchačka
Kočky si pletou cizí zahrady se záchodem. Co s tím? Donutit je, aby zůstaly doma, je složité. Existují spreje, kterým se má místo postříkat, ale jde jen o dočasné řešení.
-
Když si slepice vyklovávají peří, znamená to, že jim něco chybí
Klování slepic je jedním z častých problémů, který řeší mnoho chovatelů. Peří je bohaté na bílkoviny. Jestliže se slepice vyklovávají, pak jim podle veterinářky něco chybí.
-
Když zvíře víc slintá a hůř přijímá potravu, může ho trápit zánět slinné žlázy
Každá slinná žláza má vývod do dutiny ústní. Podjazyková pod jazykem a podčelistní a příušní v oblasti horní čelisti. Například u koní je může ucpat zubní kámen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
