Kostel ve Staré Červené Vodě na Jesenicku obklopují pozoruhodné kamenné památky
Stará Červená Voda je středně velkou vesnicí Jesenicka, která se rozkládá v podhůří Sokolího hřbetu, který je součástí severovýchodního výběžku Rychlebských hor. Zdejší kraj je jako stvořený pro cykloturistiku a turisté často navštěvují zachovalé památky na nejstarší minulost tohoto regionu. K nim patří bezesporu zdejší kostel Božího Těla i pozoruhodné kamenné památky v jeho okolí.
Červenovodský kostel patří podle tradice i podle stavebního slohu k nejstarším v kraji. Není vyloučeno, že existoval již v době založení vesnice ve 13. století. Gotické jádro kostela tuto myšlenku potvrzuje. Jeho současnou podobu však modelovaly mnohé přestavby.
Zejména po třicetileté válce byla obec i kostel ve velice zuboženém stavu. Díky bohatství lesů a poptávce po dřevě se však osada rychle vzpamatovala a mohla si dovolit i přestavbu chrámu. K té došlo v roce 1753, kdy se stavitelé odhodlali také k přístavbě nové hlavní lodě. Kostel tak dostal majestátní podobu ve slohu slezského baroka.
Na zdejším hřbitově vás překvapí křtitelnice
Pozoruhodné je však také okolí zdejšího kostela. Na někdejším hřbitově se dodnes zachovalo bohužel jen velmi málo. Málokdo by tu ale čekal kamennou křtitelnici. Její mísa pochází z roku 1610, noha křtitelnice bude pravděpodobně mladší. Dá se předpokládat, že křtitelnice stála původně v kostele – zpráva o ní je z roku 1666. V roce 1804 se píše již o křtitelnici nové, což znamená, že ta původní stojí na hřbitově od té doby.
V její těsné blízkosti je k vidění kamenná stéla s deskou na vrcholu, na níž je vytesán rustikálně ztvárněný Kristus. Tuto lidovou plastiku vytvořil v roce 1684 kameník Tobiáš Gros na hrobě svého otce.
Naopak před vstupem do areálu hřbitova stojí malebný sloup Nejsvětější Trojice. Jeho podoba připomíná baroko, sloup přitom vznikl mnohem později - kolem roku 1850 ho vytesal sochař Bernard Kutzer. Zajímavé je, že byl vytvořen z obou významných jesenických hornin. Zatímco sloup je ze žuly, sochy jsou vytesány ze slezského mramoru.
Historie zdejšího kraje zanechala stopy nejen na kostele, ale i na jeho okolí. Kromě dochovaných památek, které rozhodně stojí za návštěvu, najdeme v těsné blízkosti kostela i stopy nezájmu nedávné minulosti. Hned vedle hřbitovního areálu zarůstají travou zbytky zřícené fary, která nepřežila nedostatečnou údržbu za minulého režimu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Opravy po povodních od státu by trvaly moc dlouho, tak jsme silnici udělali sami, říká starostka
-
Milton byl to nejhorší, co jsem zažila, popisuje Češka z Floridy. Její dům na pobřeží čeká demolice
-
Detektivové zasahují v pražském dopravním podniku. Obvinili 13 lidí, stíhají je za úplatkářství
-
Stát zaplatil 16 milionů korun na odškodném lidem stíhaným v jízdenkové kauze. Chtěli ale o dost víc