Kosmova kronika je důležitý pramen poznání naší historie. Dílo je rozděleno do tří knih. Původní rukopis kroniky se nedochoval
Nejstarší kroniku zachycující rané české dějiny sepsal děkan pražské svatovítské kapituly Kosmas, a to latinsky, a pracoval na ní asi šest let.
Jedno z nejvýznamnějších literárních děl středověku a důležitý pramen poznání naší historie je rozděleno do tří knih. Začíná stavbou babylonské věže a původem Čechů, a chronologicky postupuje až do Kosmovy současnosti. Končí rokem 1125, kdy Kosmas zemřel.
O autorovi toho mnoho nevíme. Patrně pocházel ze zámožné rodiny z kněžského prostředí. Studoval v Čechách a v dnešní Belgii. Ačkoliv byl kněz, po návratu domů pojal za manželku jistou Božetěchu, se kterou žil přes dvacet let – celibát tehdy ještě nebyl povinný.
Kosmova kronika se záhy proslavila. Důkazem toho je například výzdoba znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tamní nástěnné malby z roku 1134 zobrazují přemyslovskou pověst přesně v intencích Kosmova vyprávění. Původní rukopis kroniky se nedochoval. Poprvé byla vydána tiskem roku 1602 a měla řadu následovatelů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
