Kosí stezka ve Čkyni přiblíží život ptáků. U originálních ptačích budek čekají na děti hravé úkoly
Ve Čkyni na Prachaticku vznikla Kosí stezka, která propojuje poznávání přírody s rodinnou zábavou. Obsahuje osm originálně vyzdobených ptačích budek a hravé úkoly pro děti. Trasu si prošel regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.
Za projektem Kosí stezky stojí členové Kulturního a okrašlovacího spolku Čkyně, který letos slaví 20 let od svého založení. Přípravy začaly v místní synagoze, kde děti společně s rodiči a prarodiči ozdobily dřevěné ptačí budky. Každá z nich je jedinečná a nyní čeká na ptačí obyvatele.
„Děti se na stezce dozvědí zajímavosti o ptácích, o tom, jak žijí, čím se živí a tak dále. Jsou tam i různé zajímavé úkoly. Třeba první zastávka je věnovaná sýkoře, zjistíte tu, že sní sto housenek za den, který pták je výborným imitátorem hlasů a podobně,“ popisuje Lenka Pechoušková z čkyňského spolku.
Stezka je dlouhá 700 metrů. Zájemci si mohou vyzvednout mapu, a to v létě v místní synagoze a v zimě v obecní knihovně podle aktuální provozní doby. Na mapce jsou vyznačené zastávky s ptačími budkami a úkoly.
Nedaleko nedávno vznikla ještě jedna naučná stezka pro děti. Vede okolím Malenic a představuje lišejníky jako pozoruhodné organismy vzniklé soužitím houby a řasy či sinice. Děti stezkou na vrchu Dubovec provází pohádková postava skřítka Mechovouse, která zábavnou formou popisuje dění v lese a význam lišejníků pro přírodu. Nechybí herní a interaktivní prvky pro děti, stezka spojuje ekologickou výchovu s dobrodružstvím.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
