Korunovační klenoty se na korunovaci vždy vracely do Prahy. Původní jablko a žezlo se nacházejí ve Vídni
Jedním z nejcennějších českých pokladů je soubor korunovačních klenotů. Ty tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho.
Klenoty jsou uloženy v korunní komoře chrámu svatého Víta, což je nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. K jeho otevření je třeba přítomnosti všech sedmi držitelů klíčů, čelných představitelů státu a církve.
Nejstarší je koruna, kterou nechal zhotovit Karel IV. roku 1347. Od té doby ale její podoba prošla proměnou. Je osázena perlami a drahými kameny. Královské jablko a žezlo jsou ukázkou renesančního umění a vznikly v první polovině 16. století. Všechny klenoty jsou vyrobeny ze zlata, korunovační plášť ze zlatohlavu je lemován typickým hermelínem z hranostají kožešiny.
Ať už byly v průběhu dějin uloženy klenoty kdekoliv, třeba na Karlštejně, na korunovaci se vždy vracely do Prahy. Původní jablko a žezlo se nyní nacházejí ve Vídni. Originály se vystavují jen výjimečně, ale kopie je možné zhlédnout ve Starém královském paláci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
