Kořeny jihočeských rodin a rodů: Příjmení podle stavu a zaměstnání
Genealog Alois Sassmann a redaktor Filip Černý opět zasedli k mikrofonu, aby probrali naše předky, kteří byli panskými zaměstnanci.
Příjmení podle stavu a zaměstnání byla dávána velmi často. Naši předkové dostávali pojmenování podle svého řemesla. Například Martin, tovaryš ševcovský, Martin Švec. Máme povolání a pojmenování Kovář, ale i Nekovář. To Nekovář se prý zase říkalo tomu, kdo své povolání nevykonával nebo ho nevykonával dobře, nebyl zručný řemeslník.
A jaká příjmení vznikala třeba úředníků na panstvích? Tady máme třeba příjmení Regent, vladař. To byli vrchní správci na panství. Hejtman Purkrábek, Šafář, Šafařík. Ten rozděloval třeba práci čeledi a dohlížel na ní. Stará se o dobytek, jeho krmení a údržbu dvora. Je také známé příjmení Nádvorník. Ten zase pečoval o pořádek na panském dvoře, rozděloval nářadí. Úplně totéž znamenalo příjmení Mejstřík nebo hofmistr. Maštalíř se zase staral o konírnu.
Ale ne každý právě byl vrchní správce panství. Existovali také panští služebníci. Tak to jsou třeba příjmení Lokaj, topič, tak se říkalo služebníkovi, který obstarával vytápění místnostech na tvrzích, zámcích, na rezidencích. Pak máme třeba spisovatele Běhounka, to je vlastně totéž jako německé příjmení Laufer. To byl panský sluha, který běžel před kočárem před vrchností.
Forejt, to je z německého forraiter, tedy přední jezdec Voska, který řídil spřežení před tím panským kočárem. Pak také tady na jihu příjmení Hejduk, to byl zase ozbrojený osobní sluha, který se dával hned vedle Kočího. Dneska by tady vzniklo takto asi příjmení, ochranka. Pak tady byl Tumlíř, tedy správce jízdárny, Štolba, správce panské konírny a také se říkalo podkoní.
Někteří z nás nosí příjmení po nejvyšších úřednících na panství. Například hejtman, to od německé Hauptmann, to byl prostě přímý zástupce pána a jeho plnomocný správce na panství. Všichni další panští úředníci měli bez výhrad, bez odmlouvání poslouchat připomínky a příkazy hejtmana. Hejtmanovi se nesmělo odmlouvat. Bez svolení a bez rozhodnutí hejtmana se nesmělo na panství nic dělat, nic podnikat a naopak povinností všech bylo všechno hned hlásit hejtmanovi, co by mohlo škodit zájmům panství. Tento Regent, tak se mu také říkalo, dozíral na veškeré hospodaření na Panské, na městské, na nadační, církevní, na podaných. Dohlížel na všechny zaměstnance a jejich činnost, kontroloval peníze i účty, kontroloval stav panských, církevních i po dánských budov. Hejtman vedli správu a evidenci podaných měst, tedy tzv. ochranných měst i vesnic, ale hlavně hejtman měl vždy a za všech okolností sledovat prospěch vrchnosti.
Kdo to byl Šrejbr nebo Šrejber? Co znamenala příjmení Pulkrab, Půlkrábek, Šafář, Dvořák, Sládek, Kostelka a další? Více si poslechněte online.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.