Komunální volby 2026 – speciál z Tábora

V letošním roce kandiduje v Táboře osm politických subjektů. Je to o jeden méně než při komunálních volbách v roce 2022.

Kandidujícím subjektům jsme položili tři otázky.

  1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

  2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

  3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za slovo, které překročilo limit, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Táboře:

ANO 2011

(odpovídá Hana Randová, lídr kandidátky)

1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

V centru Tábora developeři nestaví, protože tam nejsou volné plochy. Pokud přicházejí do města, jejich projekty se týkají volných pozemků, případně brownfieldů, které nejsou ani v ochranném pásmu městské památkové rezervace.
K druhé části otázky, vždy záleží na tom, co je předmětem developerského projektu a jaké jsou podmínky pro jeho realizaci. Vše se vždy dá vyřešit tak, aby nové stavby měly nadčasový charakter a vznikla nová zóna, která do města dobře zapadne.

2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

Parkování trápí všechny, souhlasím se zavedením parkovacích zón v centrech měst, ale zároveň musí být dostatek parkovacích míst v docházkové vzdálenosti. Zavedení parkovacích zón na sídlištích já ani moji kolegové nepodporujeme.
Navrhujeme, abychom se místo modrých zón zaměřili na budování nových parkovacích míst, byť to v některých případech může znamenat omezený zásah do stávající zeleně. Jednou z možností je také zřizování provizorních parkovacích stání. Pokud se takové řešení v praxi osvědčí a bude o něj mezi obyvateli zájem, lze je následně přebudovat na trvalá parkovací místa. Budeme také hledat místa pro parkovací domy a další navýšení parkovacích kapacit tak, aby město mohlo pružně reagovat na skutečné potřeby obyvatel a zároveň efektivně využívat dostupný prostor. Je třeba najít rozumnou rovnováhu mezi dostatečným počtem parkovacích míst a zachováním kvalitního veřejného prostoru.

3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

V době, kdy jsem byla starostkou, jsme se o vyváženost snažili, nyní je to podle mého jinak. Sídliště si zaslouží velkou pozornost i z hlediska bezpečnosti, proto se na to chceme v budoucnosti zaměřit.

Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT, sdružení DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT a NK

Kandidující subjekt nevyužil možnosti prezentovat své postoje v tomto pořadu.

Naše Česko

(odpovídá Ondřej Semerák, lídr kandidátky)

1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

V historickém centru Tábora se dnes velké stavby neprovádějí. Je to škoda – řada budov v jádru by si kvalitní opravu zasloužila. Město má dostatečné páky, aby s developery vyjednalo kompromis. Chceme projekty výhodné pro investory i lidi, které ale citlivě zapadnou do architektury starého Tábora. Největším investorem tak zůstává samotné město, jeho projekty se ale daří jen se střídavým úspěchem. Trápí mě i zdlouhavá příprava a realizace. Město má na všechno dost času a výmluvu pro pomalý tah na branku si vždycky najde. Chystanou investicí je oprava pošty na Žižkově náměstí. Nesouhlasíme s tím, aby budova sloužila zpět úředníkům. Chceme tyto prostory využít pro spolkový a společenský život, o čemž už jednáme s možnými zájemci.

2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

Problém s parkováním řeší téměř každé město. Aut neustále přibývá a my musíme najít funkční řešení, kam je bezpečně odstavit. Tento problém má dvě roviny: Preventivní: Nabídnout řidičům dostatek možností k zaparkování. Perzekuční: Postihovat ty, kteří pravidla nedodržují. Naší prioritou je nabídka, nikoli okamžité tresty. Nejdříve rozšíříme parkovací kapacity, až poté přistoupíme k postihům. S výjimkou historického centra nechceme stavět drahé parkovací domy, jejichž schvalování trvá roky. Místo toho zkapacitníme stávající parkoviště pomocí etážového parkování: Rychlá realizace: Konstrukce se vyrábějí předem a na místě se jen smontují. Minimální omezení: Stavba trvá týdny až měsíce a nenaruší běžný život. Jasný plán: Máme vytipovaná 3 místa pro výstavbu do dvou let. Zavedení parkovacích zón na sídlištích plánujeme až po navýšení kapacit a diskusi s obyvateli. V příměstských částech k nim přistoupíme jen na požadavek osadního výboru.

3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

Současné vedení má vůči obyvatelům velký dluh. Investice i podpora společenského života směřují téměř výhradně do Starého a Nového Města, na zbytek Tábora se zapomíná. Při plánování investic se radnice lidí neptá a projekty soukromých developerů usměrňuje špatně, často proti přání místních. Příkladem je nevyžádaná stavba domova se zvláštním režimem (DZR) na Sídlišti nad Lužnicí, kde měla radnice nabídnout směnu pozemku. Podobně vázne přestavba bývalé 8. ZŠ, propojka Tesco - Kaufland, rozvoj Dvorců či oprava budov pro spolky v příměstských částech. Táboráci dobře vědí, o čem je řeč. Plánujeme spravedlivější rozdělení peněz do všech částí města. Naši kandidáti v těchto čtvrtích žijí, a díky tomu víme, jak věci zlepšit.

SPOLEČNĚ PRO TÁBOR

(odpovídá Stanislav Kotrčka, lídr kandidátky)

1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

Tábor založili chytře, poklona předkům. Skála, řeka, potok a již od roku 1492 také rozlehlý rybník chrání historický vzhled sídla přirozeně a spolehlivě. Zatím se každá epocha propsala do jádra města nakonec docela přívětivě. Genius loci ctěme dál, ale na skanzenu netrvejme. Úměrné, citlivé a pokorné otisky současnosti ať propojí skvělou minulost s báječnou budoucností. Chtějme půvabný Tábor.

2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

Táboru se parkovišť nedostává, chtějme víc. Chtějme vše lidské, automobil není nepřítel. V centru stavme krásné parkovací domy, na sídlištích nové ozeleněné plochy. Teprve potom mohou „modré zóny“ určit, kdo bude mít k autu blíž a kdo dál, ale zaparkují všichni. Kratší cesta k vozu nebude o penězích, ale potřebách. Nejlepší místa budou vyhrazena nejstarším či naopak rodičům nejmladších. Chtějme pohodlný Tábor.

3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

Tábor je finančně zdravý, nebojme se rozmachu. Investice jsou rovnoměrné ve své výši, nikoli však svým významem. Nestačí leštit chodníky na sídlištích, chtějme práci, péči, obchod, služby, kulturu, zábavu i sport rozptýleně po celém městě. Skládejme vlastní zdroje, dotace i externí kapitál do jedné síly. Chtějme rozmanitý Tábor.

ŠANCE pro TÁBOR (SOCDEM, SPD, PRO, KSČM, nezávislí)

(odpovídá Antonín Snášel, lídr kandidátky)

1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

Je důležité investovat systémově podle potřebnosti do všech lokalit, včetně příměstských částí. Historické centrum je chloubou a vyžaduje pozornost pro život lidí, možnosti podnikatelů i vlídnost k návštěvníkům a kultuře. Ale lidé bydlící na Sídlišti nad Lužnicí i Pražském a Náchodském nesmí zůstávat na okraji zájmu radnice. Dlouhodobě se neřeší systémově, spíše jen havarijní stavy, prostředí mezi panelovými domy chátrá a život lidí zde se nijak nevylepšuje. Nic se neudělalo pro zvýšení bezpečnosti, nic pro zachování pošty na Sídl. n. Luž., opět se zde nevyřešila situace s bývalou 8. ZŠ, my bychom v této budově zřídili potřebný Domov pro seniory i umístění pošty Partner. Prosazujeme systematickou modernizaci sídlišť-služby, ucelené obnovy celých vnitrobloků – opravu chodníků, obnovu zeleně, řešení hospodaření s dešťovou vodou a bezpečná dětská i sportovní hřiště. Sídliště si zaslouží stejnou péči a vizi jako centrum, aby nebyla jen noclehárnami, ale plnohodnotným a moderním místem pro život.

2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

Nedostatek parkovacích míst je s přibývajícími motorovými vozidly problém ve všech městech. Toto téma je pro naše politické uskupení stěžejní. Nesouhlasíme s liberálně progresivistickou ideologií obsahující vytlačit vozidla z měst a nahradit je chůzí a ježděním na elektrokoloběžkách. Ve volebním programu máme zakotvenou garanci bezplatného parkování tam, kde modré zóny nejsou zavedeny a rozšiřovat je nebudeme. Nedostatek parkovacích míst na táborských sídlištích je kritický, ale pouhé namalování modrých čar problém nevyřeší. Zavedení parkovacích zón bez současného navýšení kapacit je jen skrytou daní pro místní obyvatele, která ani jedno nové auto neubere. Cestou je výstavba kapacitních parkovacích domů na okrajích sídlišť, efektivnější využití stávajících ploch a budování záchytných parkovišť P+R u vjezdů do města s návazností na MHD. Řešení musí být komplexní: nejprve nabídnout nová místa, až poté zavádět jakékoliv regulace.

3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

Pro růst města se předpokládají i nové projekty soukromých investorů. Ti často ale upřednostňují zisk a zastavěnost před respektem k unikátnímu rázu Tábora. Nad tím i nad dalším spokojeným životem Táborských občanů musí držet striktně ochrannou ruku město. Developeři nyní staví v Táboře cca 400 nových bytů, přesto radnice nyní připravuje pro další soukromé investory lukrativní volné pozemky mezi Pražským a Náchodským sídlištěm. Plánují zde maximálně přehuštěnou výstavbu, což se může negativně odrazit v životě celého města, tedy i historického centra. S tímto nesouhlasíme. Dle našich informací není připravena ani vyjednána návaznost na další infrastrukturu, parkování, školy, práci. Zároveň jsme přesvědčeni, že je nutné mezi dvěma velkými sídlišti s cca 5000 obyvateli zachovat dostatečný prostor pro parky, hřiště a sport. A to paradoxně stále ještě probíhá prodej městských bytů. Jsme důrazně proti jejich prodeji! Chceme začít výstavbu městských bytů pro občany s max. podporou státu a dotací.

Tábor 2020

(odpovídá Štěpán Pavlík, lídr kandidátky)

1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

Úspěch spočívá v kvalitním nastavení pravidel. Město má v rukou nástroj územního plánu. Tenhle klíčový dokument můžeme doplnit většími podrobnostmi ve smlouvě s konkrétním investorem anebo z pozice vlastníka sousedního pozemku stanoviskem ve stupni povolování stavby. Ambicí je zpracovat nové "Zásady pro spolupráci s investory", kde bude mít přicházející developer předběžně definovány "noty" od města, které by mu měly přehledně nabídnout představy města a zásady, na kterých je dobré se společně shodnout. Zatím to řešíme tak, používáme dosavadní „Zásady…“ a navíc investoři konzultují záměry s Kanceláří architekta města a komplikovanější plány ještě v Komisi architektury a urbanismu. A pokud jde přímo o historické centrum, zatím stále platí stupeň památkové ochrany státu, ale uvidíme, jak moc se tohle novým stavebním zákonem změní a jaké v tom procesu pak budou mít pravomoci města.    

2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

Řeší se to všude. Všichni by chtěli mít možnosti dojet až k cíli autem. Ale to nejde. Někde je to nebezpečné, nepřehledné, někde vyložené plevelící hodnotný veřejný prostor. Proto existují regulace, ať cenové nebo rezervací určitých pozic zónami. Zavedením na sídlištích může dojít k větší jistotě zaparkování pro místní, byl by to nástroj výhodný především pro ně. Jestli a kde přesně budou zóny zavedeny, záleží na konkrétní diskuzi s obyvateli v té které lokalitě. To je teprve před námi. Návrh odborníků máme zpracován. Ale bez debaty s uživateli to nemá smysl "úředně" zavádět.
Řešit parkování ve městech komplexně je velký úkol s mnoha vstupy. Dopravní toky, struktura nové zástavby, rozvrstvení občanské vybavenosti, kvalitní dostupná MHD. Měli bychom prostě plánovat město tak, aby bylo tzv. 15 minutové. Přibližně do tohoto intervalu by měl každý obyvatel dosáhnout pěšky toho nejpodstatnějšího, co potřebuje vyřídit. Tak bude kvalita života růst a bydlící nebudou převaleni provozem aut.

3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

Myslím, že ano. V posledním čtyřletém období je investiční pozornost věnovaná sídlištím, ale i příměstským částem, silnější než centru. Sportovní zařízení, parkování povrchové i podlažní, dětská hřiště, zeleň, našli bychom více příkladů. Neměnil bych, spíš držel tu proporční vyváženost, tedy dále měl na zřeteli všechna místa ve městě rovnoměrně.

TÁBOR na MAX s podporou STAROSTŮ

(odpovídá Radka Maxová, lídr kandidátky)

1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

Je důležité oddělit běžný rozvoj města od zásahů do jeho historického srdce. Většina developerských projektů v Táboře vzniká na okrajích města, takže historické centrum není pod tlakem nové výstavby. O to více znepokojuje projekt parkovacího domu na Parkánech, v místě bývalé táborské synagogy. Je to ekonomický nesmysl. Lokalita je natolik složitá, že se za téměř dvacet let nepodařilo stavbu ani zahájit. Je navíc zřejmé, že cena jednoho parkovacího místa by zde byla astronomická. Přesto se tento projekt stále udržuje při životě, místo aby město hledalo rozumnější řešení. Tábor se samozřejmě musí rozvíjet. Potřebujeme nové bydlení i moderní infrastrukturu, ale ne za cenu poškození historického dědictví. Město chceme rozvíjet odborně, efektivně a s respektem k jeho historii. A především chceme lidem říkat pravdu. Poctivá komunikace je lepší než slibovat řešení, která nedávají ekonomický ani urbanistický smysl.

2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

Parkování řeší téměř každý obyvatel Tábora. Právě proto se o něm nesmí rozhodovat podle emocí nebo předvolebních slibů, ale podle dat a zkušeností. Tábor už má kvalitní podklady od Centra dopravního výzkumu, které patří ke špičce ve svém oboru. Pokud je potřeba je doplnit nebo aktualizovat, udělejme to. Pak ale musí přijít to, co dnes městu často chybí – otevřená komunikace s lidmi. Nestačí oznámit rozhodnutí. Je potřeba vysvětlit, proč se navrhuje právě toto řešení a jak ovlivní každodenní život obyvatel. Parkovací zóny na sídlištích nejsou otázkou jednoduchého „ano“ nebo „ne“. Každá lokalita je jiná a zaslouží si individuální posouzení. Chceme rozhodovat na základě odborných dat, zkušeností z jiných měst i potřeb obyvatel. Jen tak lze přijmout řešení, které bude fungovat dlouhodobě.

3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

Nemyslím si, že problém spočívá jen v tom, kolik peněz jde do centra nebo na sídliště. Mnohem větší problém je, že město ztrácí tempo. Chybí mu energie, systematická práce i schopnost dotahovat připravené projekty. V minulosti Tábor opravoval ulice v historickém centru společně s inženýrskými sítěmi. To byl efektivní přístup. Dnes připravené projekty stojí, například rekonstrukce Dlouhé ulice, a historické centrum postupně ztrácí péči, kterou si zaslouží. Neinvestovat není úspora. Je to jen odkládání problémů, které se později prodraží. Stejnou pozornost si ale zaslouží i sídliště. Obojí potřebuje dlouhodobý plán, ne nahodilá rozhodnutí. Tábor chceme řídit jinak – odborně, efektivně a s energií. Naslouchat lidem, připravovat kvalitní projekty a dotahovat je do konce. Město nemá být pasivním správcem, ale aktivním hospodářem, který využívá svůj potenciál naplno.

Živý Tábor

(odpovídá Martin Mareda, lídr kandidátky)

1. Myslíte si, že jsou nové developerské projekty ohleduplné k historickému jádru města? Jak zajistit, aby město rostlo, ale zároveň neztrácelo svůj charakter?

Tábor musí růst a rozvíjet se, ale ne za cenu ztráty své identity. Zvlášť v historickém centru musíme být u nové výstavby velmi citliví. Nestačí podle mě jen otázka, zda je konkrétní stavba podle územního plánu možná. Musíme se ptát také na její měřítko, objem, vztah k okolní zástavbě a na to, co udělá s charakterem místa. U některých projektů v historickém centru můžeme mít neodbytný pocit, že se jde až příliš na hranici toho, co dané území unese. To, že lze pozemek intenzivně zastavět, ještě neznamená, že je to dobře. Zároveň nemůžeme Tábor zakonzervovat – kvalitní moderní architektura do něj patří. Potřebujeme ale jasnější pravidla, silnou roli městského architekta a u významných projektů veřejnou diskusi dříve, než je prakticky rozhodnuto.

2. Jak chcete řešit problém s parkováním ve městě? Souhlasíte se zavedením parkovacích zón i na sídlištích?

Parkování je jeden z problémů, který nemá jedno řešení pro celé město. Rezidentní zóny podporuji tam, kde místním skutečně pomohou – tedy zejména tam, kde velkou část kapacity zabírají auta lidí, kteří v lokalitě nebydlí. Zavedení zóny však musí vždy předcházet veřejná diskuse přímo s obyvateli dané lokality. Nechci zavádět zóny od stolu proti vůli většiny místních. Současně musí být rozumně nastavená cena rezidentního parkování a možnost návštěv. Samotné zóny navíc nová místa nevytvoří. Proto musíme pokračovat i v budování parkovacích kapacit tam, kde je to prostorově a ekonomicky možné, a při nové výstavbě důsledně požadovat řešení parkování především na vlastním pozemku.

3. Myslíte si, že jsou městské investice do centra a do sídlišť rozložené rovnoměrně? Jak byste to případně změnili?

Nemyslím si, že spravedlivé investování znamená každý rok rozdělit stejnou částku mezi centrum a jednotlivá sídliště a příměstské části.  Důležité ale je, aby lidé bydlící mimo centrum nebo na sídlištích cítili, že se jejich okolí postupně zlepšuje. Proto chci pokračovat v regeneraci veřejných prostranství, chodníků, zeleně, dětských a sportovních ploch i parkování. Důležité jsou přitom i menší projekty, které mohou kvalitu života změnit rychleji než jedna velká investice za několik let. Rozhodovat bychom měli podle skutečných potřeb jednotlivých lokalit a více je plánovat společně s jejich obyvateli. Žádná část Tábora by neměla mít pocit, že je pro město až na druhém místě.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.