Komunální volby 2022 – speciál z Českého Krumlova

V letošním roce kandiduje v Českém Krumlově 11 politických subjektů. Je to stejný počet jako v roce 2018.

Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky.

  1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?
  2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

  3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

  4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za slovo, které překročilo limit, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Českém Krumlově:

ANO 2011

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Centrum města v současné době nenabízí žádné služby pro obyvatele. Pokud tam místní obyvatelé nepřijdou, podnikatelské subjekty nic nemotivuje, aby pro ně něco nabízeli čili je to začarovaný kruh. Nelze ovlivnit, jak budou soukromníci využívat své objekty. To, co můžeme ovlivnit, jsou městské byty ve správě Českokrumlovského rozvojového fondu ( dále jen ČKRF) a jejich obsazení. Dále prostory pro podnikání pronajímané prostřednictvím ČKRF neřešit jen z pohledu ceny, ale i atraktivity skladby pro místní obyvatele. Dále je potřeba do centra dostat více lidí z ostatních částí města (to právě může přinést zatraktivnění nabídek podnikatelů pro místní a snížit zaměření jen na turisty). Mohla by pomoci zásadní změna v parkování pro místní občany (zdarma či za symbolický poplatek, a to ve všechny časy), zdarma či za symbolický poplatek městská hromadná doprava (druhotným efektem je odlehčení husté dopravy). Každý občan Krumlova musí mít přínos z toho, že žije v tak krásném, turisticky atraktivním… Zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

K nastartování turistického ruchu již částečně došlo, i když stále trvá absence asijských turistů.  Jako problém vnímáme spíše délku pobytu turistů v našem městě. Zejména turisté z Asie v Českém Krumlově strávili necelý den, město proběhli, ale neubytovali se. To bychom se měli pokusit změnit. V této otázce musí vedení města naslouchat názorům z podnikatelské sféry, spolupracovat s destinačním managementem, být nakloněno akcím, které délku pobytu turistů budou podporovat. A to i mimo hlavní sezonu.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Určitě má. Jen se nemůže jednat jen skvělou příležitost pro vyvolené (investory, spekulanty atd.), ale musí být přínosný pro město. Část bytů v této plánované výstavbě musí zůstat městských, určených zejména jako startovací byty pro mladé rodiny a část družstevních.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Plovárna je krásná věc. Jen bohužel využitelná 2-3 měsíce v roce a obyvatele trápí jiné problémy trvající 12 měsíců v roce čili prioritnější. Parkování na sídlištích, doprava atd. a tam by mělo primárně směřovat úsilí vedení města.

Český Krumlov rozumem a srdcem – NEZÁVISLÍ

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Odliv obyvatel z Českého Krumlova, a to nejenom z historického centra, nýbrž celkově, je dlouhodobý trend. Viditelnou příčinou odlivu obyvatel z centra jsou v první řadě ztížené životní podmínky – dopravní omezení, komplikace s odpady, nevalná občanská vybavenost v místě, cenová konkurence nebytového užití bytových prostorů a, v neposlední řadě, až do února 2020 až extrémní zatížení centra několikahodinovým turismem. Zabydlenosti centra nepřispívá ani ne zcela průhledné nakládání s byty v majetku Českokrumlovského rozvojového fondu. Celkově je pak odliv obyvatel města způsoben nedostatkem bytů, stavebních pozemků a zanedbáním infrastruktury. Zvrátit trend poklesu obyvatel lze nabídkou dostupného bydlení především pro mladé rodiny při současném zlepšování infrastruktury města a občanské vybavenosti. Český Krumlov rozumem a srdcem ve svém programu navrhuje konkrétní opatření pro stabilizaci počtu a věkové struktury obyvatel města.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Ekonomika města je na turismu podstatně závislá. Restartu turistického ruchu může pomoci vstřícnější přístup úřadů k aktivitám soukromého sektoru. Např. zjednodušení povolování akcí, zjednodušení tzv. záborů veřejných prostranství, snížení poplatků z ubytování, apod. Také propagace navenek a osvěta směrem k občanům, kdy je zapotřebí osvětlit občanům důležitost turismu pro ekonomiku města i městský rozpočet, a tak omezit třecí plochy mezi turisty a stálými obyvateli dotčených městských částí. Významným důvodem, který odrazuje od návštěvy Českého Krumlova, je zvýšení cen vstupného a některých poplatků, zvýšení cenové hladiny v pohostinství nebo i turisty vnímaný nedostatek například veřejných WC. Velmi negativně vnímanou ze strany cestovních kanceláří a turistů je výše poplatků za výstup a nástup turistů u autobusových zájezdů, inkasovaných Českokrumlovským rozvojovým fondem. V našem programu navrhujeme konkrétní opatření ke zvýšení transparentnosti hospodaření rozvojového fondu.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Český Krumlov rozumem a srdcem podporuje záměr výstavby nové čtvrti v areálu kasáren ve Vyšném. Upřednostňujeme model družstevní výstavby, který je již vyzkoušený a funkční. Na rozdíl od čistě developerských projektů dává družstevní model vyšší záruku, že v nových bytech budou skutečně bydlet krumlovští. Je škoda nečinnosti vedení města v posledních dvou volebních obdobích, kdy byly promeškány nejpříznivější podmínky pro výstavbu, a to nižší ceny materiálů, prací, i nižší úroky z hypoték. Město převzalo areál kasáren ve Vyšném ve výborném stavu v roce 2007. Téměř okamžitě mohlo začít pronajímat zdejší budovy a prostory. Nejpozději v roce 2008 mohlo vedení města zahájit práce na koncepci a projektu nové čtvrti. Již dávno mohlo být vše hotové nebo před dokončením. Ale namísto řízeného zabydlení a zpřístupnění tohoto území a jeho postupné koncepční zástavby město areál uzavřelo a za nemalých nákladů placených za jeho ostrahu ho nechalo zchátrat. Otázkou je, šlo-li o neschopnost nebo úmysl.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Český Krumlov rozumem a srdcem podporuje vybudování nového letního koupání v Českém Krumlově, když kvalita koupání v rybníku na Horní Bráně nebo v řece není pro většinu obyvatel vyhovující ani jejich dopravní dostupnost není snadná. Záměr velké letní plovárny považujeme za realizovatelný s pořizovacími náklady do 100 milionů korun. Záměr aquaparku považujeme za nerealizovatelný, a to kvůli zadlužení města a nákladovosti provozu takového zařízení. Vzhledem k přicházejícímu energetickému armagedonu považujeme záměr aquaparku za čirou utopii. Pokud někdo argumentuje plánovanou ziskovostí takového zařízení, to podle našeho názoru hraničí s naivitou. Namísto nereálných projektů typu aquapark podpoříme vybudování menších venkovních koupališť v jednotlivých částech města, zejména na sídlištích. Tyto nejenom na provozních nákladech ale i v nákladech na výstavbu vidíme jako podstatně dostupnější. Lokální koupaliště také nikterak nezatíží již nyní často kolabující vnitroměstskou dopravu.

JIHOČEŠI 2012

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Nevím, jestli je toto opravdu hlavní téma Krumlova. Život v centru středověkého města není v mnohých směrech jednoduchý. Chybí parkování před domy, zahrady nebo klid. V dostupnosti nejsou ani běžné obchody a služby. Centrum města je zasaženo „průmyslem“, který bývá hlučný a je v  mnoha směrech pro běžný život obtěžující. Nároky na život ve 21. století jsou mnohdy jiné, než před mnoha stoletími. Já osobně bych vsadil na studenty. Věřím, že střední škola cestovní ruchu a služeb, nástavbové studium nebo katedra nějaké univerzity s tímto zaměřením by přinesly do centra města stovky mladých rezidentů. Atmosféra studentských měst (Brno, Olomouc, Č.Budějovice) bývá velmi svěží, tito studenti pak využívají celé spektrum služeb, váží na sebe další návštěvníky, vracejí se "místo činu“ celý život a systematicky vytvářejí fun club města, v neposlední řadě by byli vítanou brigádní silou v hotelích, restauracích nebo službách. Studentský kampus je cesta zpět „do města“.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Dobrá otázka, těžká odpověď. Krumlov by se neměl vracet do kvantity několikahodinových chvátajících návštěvníků let 2014 -19. Nastartování cestovního ruchu bude záležet i na globálních vlivech (ceny letenek, dostavba dálnice, pandemie nebo mír v Evropě). Pro příjezdový cestovní ruch je důležitá celoroční nabídka kultury, budování turistické infrastruktury (cyklostezky, bazén, prostory pro MICE), zapojení celého regionu, přiměřená cenotvorba (parkování, ubytování, gastronomie a služby). Jako zásadní pak vnímám dobrou atmosféru a přátelské klima v celém městě/regionu a to se týká i spokojených (nejen na turismus navázaných) rezidentů destinace.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Šanci jednoznačně má, protože se jedná o velkou rozvojovou plochu, velmi pěknou a dobře orientovanou lokalitu. Důležitý je obrovský zájem o bydlení ve městě. Byl bych ale velmi opatrný za současné legislativy a stavební cenotvorby slibovat lidem „levné bydlení pro všechny“. Velkým tématem této lokality i celého města bude doprava, bez severního obchvatu z Přísečné - Tovární ulici a Vyšný ( a ideálně propojení i s Kájovem) je tato lokalita odsouzena při nastěhování nových tisíců nájemníků k dopravnímu kolapsu a s ním i celé město.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Jednoznačně ano, na konceptu venkovní plovárny pracujeme, počítáme s propojením nové venkovní plovárny (cca 1000 m2) se současným bazénem a po jeho generálce nebo výstavbě na zeleném s propojením s tímto novým bazénem. Venkovní plovárnu bychom mohli vybudovat během následujících 4 let, řešení pro současný krytý bazén vidím v horizontu 6-8 let. Mělo by se jednat o plavecký (6 x 25 metrů) a wellness bazén (dětský svět, relax, sauny).

KDU-ČSL

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

K výraznějšímu poklesu obyvatel žijících v centru města došlo v prvních dvou dekádách po roce 1990, což souviselo primárně s privatizací historického centra. Nicméně je dobré vědět, že k hlavnímu „vylidnění“ centra došlo před rokem 1990, kdy zde bydlelo zhruba 700 obyvatel, nyní 300. Pro zabránění dalšího poklesu bydlících, resp. pro jejich růst je možné činit ze strany radnice jistá opatření, ale je třeba si uvědomit, že důvodů, proč zde lidé bydlet příliš nechtějí, je celá řada. Život v každém historickém centru má sice své kouzlo, ale hlavně velké množství nevýhod a úskalí. Není zkrátka příliš pohodlný, jak po stránce vlastního bydlení v památkově chráněném objektu, tak po stránce dopravní obslužnosti. A je-li historické centrum zároveň turistickým centrem, přibývají další negativní faktory. To, co můžeme pro rezidenty v centru udělat, je nabídnout jim zlevněné parkování na městských parkovištích, což mimochodem léta město dělá a pokusit se do domů ve vlastnictví města přilákat nové… Zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Dá se říci, že se tak již stalo a že letošní turistická sezóna má nesporné prvky oživení. Za velmi pozitivní je možné označit skutečnost, že po letech, kdy Český Krumlov doslova zaplavily stovky tisíc několikahodinových návštěvníků z Asie, a město hledalo nástroje, jak jejich počet redukovat, se k nám vrátili turisté prakticky z celé Evropy. Do těchto zemí směřuje také prioritně marketing a propagace města a je třeba se tímto směrem orientovat i nadále. Postcovidová aktualizovaná strategie rozvoje cestovního ruchu se zaměřuje na opatření a nástroje, kterými město láká turisty z vyspělých destinací. Jejím hlavním cílem je nabídnout návštěvníkům takový program a takové služby, aby zde zůstali více dnů. Těsná spolupráce s Lipenskem je jednou z klíčových priorit, další je pak digitalizace nabídky v podobě turistických karet nabízejících celou škálu produktů a doprovodných služeb, na které jsou turisté při cestách po světě zvyklí a které vyhledávají. Český Krumlov má, co návštěvníků nabídnout… Zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Několikaleté přípravy území bývalých kasáren jsou prakticky u konce a rok 2023 byl měl být rokem, kdy se plány a záměry nové bytové výstavby stanou skutečností. Přestože se nacházíme aktuálně v době, která příliš nepřeje nové výstavbě, je zřejmé, že každá krize jednou skončí a promění se v růst. Výstavba nové městské čtvrti Nový Dvůr je největším bytovým záměrem města v jeho novodobé historii a zásadní příležitostí pro stávající i nové obyvatele města. Vysoká atraktivita této lokality a velmi profesionálně zpracovaná územní studie řešící komplexně celou lokalitu o velikosti větší než dvacet hektarů, vše ve vlastnictví města, je zárukou, že o výstavbu bude mezi investory zájem a že se podaří tento záměr uskutečnit, byť to nebude hned. Vlastnictví stavebních pozemků městem je zároveň velmi dobrým předpokladem, že v dané lokalitě budou postaveny byty o vyšší dostupnosti, tj. byty nájemní či družstevní. Dostupné bydlení je naší prioritou číslo jedna.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Určitě ano, ale zásadní překážkou, pro výstavbu letní plovárny, na kterou by bylo potřeba vynaložit více než 60 milionů korun, jsou omezené finančních zdroje města. Je to samozřejmě otázka priorit, ale Český Krumlov má v současnosti řadu daleko důležitějších a pro obyvatele potřebnějších investic, než je venkovní koupání. Jen na komplexní opravu plaveckého bazénu, která je připravována, bude potřeba částka převyšující osm desítek milionů korun. Nicméně město již vedle toho zadalo zpracování studie na modernizaci a rozšíření plaveckého bazénu, která obsahuje i vybudování letní plovárny. Na vybudování aquaparku s náklady převyšujícími tři stovky milionů korun město nebude mít finanční prostředky ještě řadu dalších let.

KOMUNISTICKÁ STRANA ČECH A MORAVY – LEVICE

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Na tento proces je podle mne nutno pohlížet odděleně, ze dvou hledisek. V samotném centru, či spíše jeho historickém jádru, proběhl v uplynulých desetiletích nevratný proces, započatý privatizací bytového fondu a domovního majetku se současným otevřením se země i města masivnímu mezinárodnímu i tuzemskému turismu. Trvale bydlících zde zůstalo pár desítek převážně místních patriotů. Řada obytných domů byla přebudována na hostely, penziony, minihotely, rezidenční byty a spoustu provozoven pro nejrůznější podnikatelské aktivity. Úbytek obyvatel města jako celku, zaznamenávaný v posledních letech, chápu jako důsledek nesporného umrtvení bytové výstavby, absence pozemků pro individuální výstavbu i touhy některých občanů po vyšším standardu bydlení i za cenu opuštění města. Nejen specifika polohy města proto velí orientovat se pro blízkou budoucnost na jednu z mála rozvojových lokalit pro bytovou a domovní výstavbu ve všech jejích formách – na areál bývalých kasáren ve Vyšném.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Přestože turistický ruch dlouhodobě představuje jistý ekonomický stimul rozvoje města a jeho infrastruktury, domnívám se, že návštěvnost města se v její četnosti i struktuře dostala v době předcovidové na samou hranu únosnosti. Samotné město v tomto činilo a činí stále více v celé řadě oblastí, počínaje podporou společenského a kulturního života, rozšiřováním a modernizací parkovišť, přestavbou systému sběru odpadků, ustavením nové organizace na podporu turismu i pro blízké obce a v řadě dalších oblastí. Nedomnívám se však, že by mělo jít nadále o silnější podporu krátkodobé návštěvnosti, masivnější sanování gastronomických a ubytovacích podnikatelských aktivit na úkor řešení oprávněných potřeb života obyvatel města, bydlících ve všech jeho částech.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Šance pro tento projekt je otevřena projednáním Studie Nový Dvůr. Silnou podporu představuje i tlak širší veřejnosti na otevření prostoru pro různé formy bytové výstavby či domovní zástavby i signalizovaný zájem investorů o tuto atraktivní lokalitu. To podstatné však podle mne sehraje až nová samospráva, ustavená nadcházejícími volbami do městského zastupitelstva. Zůstává otázkou, zda se bude pokračovat cestou oddalování, vyčkávání a taktického vyhlížení nějakých megadeveloperů či investičních skupin, kteří by to vyřešili za nás a bez ohledu za kolik, nebo převáží snaha o účelné využití tohoto území i existujících objektů nejen přiměřeně potřebám a možnostem města, ale i s cílem umožnit cenově dostupné bydlení populaci žijící a pracující ve městě či regionu na úkor zájemců o finanční investice do objektů bydlení.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Můj názor na tuto otázku vychází z respektování reality této problematiky v Českém Krumlově. Přes tři desetiletí je v provozu krytý plavecký bazén, podle mne dostačující a vyhovující potřebám obyvatel města i jeho širšího okolí. Připouštím, že nazrál čas na jeho nezbytnou rekonstrukci a modernizaci včetně doplnění o letní plovárnu v parametrech vybavenosti současné doby. Naopak se nedomnívám se, že by se mělo jít cestou investičně a provozně podstatně náročnějšího aquaparku. Právě sny či megalomanské představy o jeho vybudování totiž v minulých letech zablokovávaly či oddalovaly konkrétní řešení v městu přiměřeném rozsahu a účelu.

Krumlováci - koalice pro změnu s podporou hnutí Volba pro kraj

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Obyvatelé jsou nedostatečně motivovaní k individuální výstavbě a bytová výstavba je nedostatečně podpořená městem. Město není dlouhodobě schopné vyhledávat vhodné lokality k rozšíření počtu pozemků. Proces komplikuje zdlouhavost výběrových a stavebních řízení a nadbytečné studie, které celý proces zdržují. Vedení města dlouhodobě prezentuje, že existuje vize pro rozvoj počtu obyvatel a ubytovacích kapacit. Když se ale podíváme na výsledek, žádný v Českém Krumlově za dlouhou dobu není. Musíme aktivně vyhledávat nové lokality pro individuální výstavbu a podpořit bytovou výstavbu družstevní formou tak, aby město mělo nové kapacity pod kontrolou a ve spolupráci s developery nabídlo občanům města byty pro bydlení, a nikoliv předražené turistické apartmány. Funkční bydlení za odpovídající rozumnou cenu je receptem pro udržení mladých, aby neodcházeli jinam a pravděpodobně by mohlo dojít i k motivaci dalších zájemců, kteří se budou chtít do našeho města přestěhovat.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Turistický ruch ve městě zcela neutichl, což je pozitivní. Město do doby před pandemií mělo problémy s overturismem a řešilo regulaci vjezdů do města, problémy s odpadky, kapacitami infrastruktury atd. Turistický ruch se i díky některým nástrojům Města Český Krumlov, podnikatelům, jejichž přístup ke klientům se neustále zkvalitňuje, postupně daří rozvíjet. Do budoucna je potřeba myslet spíše na kvalitu než na kvantitu. Město se musí zaměřit na komunikaci s místními podnikateli pro dosažení co nejefektivnější a nejzajímavější nabídky jak pro místní občany, tak pro turisty. Turista ani občan nejsou pro město nepřátelé. V minulosti jsme byli zahleděni do vysoké návštěvnosti města a nezbyl čas a prostředky starat se o vlastní občany. Pestrá nabídka kulturních, sportovních, společenských a jiných akcí, promyšleně rozložená do období celého roku a s vhodnou participací místních veřejných institucí, podnikatelů a firem, je receptem na návrat udržitelného turismu v našem městě.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Projekt Nového dvora má šanci. Vše ale trvá příliš dlouho. Zvykli jsme si na to, že na všechno máme studie. V okolních městech se neustále buduje, my jsme zaspali. Je to hlavně tím, že se vizionáři upnuli na luxusní, megalomanská a předražená řešení, namísto pragmatického a rozumného přístupu k projektům. Proč například jezdí zástupci města do Liberce, aby se podívali, jak funguje obří akvapark a nezajedou si do bližších Prachatic, kde vybudovali brzy již ekonomicky soběstačný plavecký bazén s wellness? V otázce bydlení je to podobné: Zatímco některá města efektivně pracují s vlastními byty a nemovitostmi, naše město již rozprodalo téměř vše. Forma družstevního bydlení nemusí být na úrovni vstupní investice i výsledné celkové ceny nemovitosti pro občany zničující, ale dostupná. Nechtěli bychom dopustit, aby se lokalita kasáren stala místem bohatých investorů do periferních oblastí republiky a místem pronájmu apartmánů, ale čtvrtí, kde budou žít nové generace Krumlováků.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Ano, jsme jednoznačně pro. Spíše než akvapark se pro naše vyjádření hodí termín plovárna nebo koupaliště, jako doplněk stávajícího plaveckého bazénu. Na rozdíl od výše zmíněného plaveckého bazénu v Prachaticích na venkovní plovárnu máme prostor a je velkým selháním vedení města a městských společností, že tento dluh doposud nebyl naplněn. Poprvé se o letním bazénu mluvilo v polovině devadesátých let, společnost PRO-SPORT ČK dokonce kvůli této akci zřídila své první webové stránky s nástřelem umístění sekce venkovního bazénu u současného krytého bazénu. Plány, studie, rozpočty a praktické řešení si ale nikdo nevzal za své a téma venkovního koupaliště se vždy dostalo pouze do volebních programů. Je čas na změnu, ale s pragmatickým a rozumným přístupem, který by měl nahradit vize o vzdušných zámcích a velkokapacitních akvaparcích, megalomanských sportovních halách atd., které v Českém Krumlově nenajdou uplatnění. Zkvalitňujme život místním občanům a zpříjemněme pobyt turistům v Krumlově.

NEZÁVISLÍ A ZELENÍ

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Vylidňování Krumlova zabráníme především rozvojem dostupného bydlení a dobrou bytovou politikou města. Klíčovým územím však nebude ani tak historické centrum, ale především bývalá kasárna ve Vyšném. Město musí maximálně usilovat o to, aby v jeho vlastnictví zůstalo velké množství nově vystavěných bytů. Skrze vhodné nastavení nájmů pak zajistí dostupné bydlení pro mladé rodiny, potřebné profese apod. Při dostatečném podílu vlastního bytového fondu bude město také důležitým hráčem na bytovém trhu a tím může mít vliv na ceny bydlení ve městě. Dále by měly vznikat další formy dostupného bydlení jako jsou družstevní byty, nájemní a spolkové bydlení atd. Ruku v ruce s bydlením jde samozřejmě obslužnost: dopravní připojení s důrazem na hromadnou, pěší a cyklistickou dopravu, dostupnost škol a školek, veřejná prostranství, občanská vybavenost apod. Je to velký úkol, ale jinou cestu nevidím.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Turistický ruch musíme přeorientovat především na takové klienty, kteří se ubytují na delší dobu, přijedou i mimo sezónu a hlavně tu budou aktivně trávit čas: kulturou, sportem, výlety a mnohým dalším. Zajímat bychom se měli převážně o evropské turisty včetně rodin s dětmi. Město musí ve spolupráci s novou destinační společností cílit propagaci právě na tyto klienty a také koordinovat a podpořit aktivity a služby, které sem tyto turisty nalákají a oni je budou chtít využívat. Tohle už se v určité míře děje a je třeba v tom důsledně pokračovat.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Šanci bezesporu má, především pokud na tom budeme poctivě a obezřetně pracovat. Projekt čtvrti Nový Dvůr je dobře navržený: předně vytváří dostatek prostoru pro hromadné bydlení, ale také plánuje vysoký podíl veřejných prostranství a zeleně či přírodní park s vodním tokem a propojením pro pěší a cyklisty. Je to bezesporu atraktivní lokalita, která bude lákat lidi k bydlení. Město je vlastníkem celého území, má tedy nejlepší možnou kontrolu nad tím, co a jak se postaví. Toho musíme důsledně využít a zajistit v maximální možné míře výstavbu obecních, družstevních, nájemních a jiných dostupných bytů. Město má od právní kanceláře rozpracované varianty spolupráce s investory, které mají právě tohle zajistit. Teď budou klíčovým krokem předběžné tržní konzultace, které přesněji ukážou, co jsou investoři schopni nabídnout právě v oblasti spolupráce s městem na rozvoji dostupného bydlení. Bude to bezesporu náročné, ale rozhodně je to reálné.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Letní plovárna určitě, u aquaparku mám otazník. Otázka je: kdy? V předchozích otázkách rozebíráme rozvoj bydlení a nové čtvrti a to má podle mne přednost. Investice do letní plovárny představuje vyšší desítky miliónů korun. Navíc si plovárna na sebe nevydělá, každoročně se musí dotovat několika sty tisíci korun. Přijde mi tedy rozumné věnovat se nyní přípravným a projekčním pracem pro plovárnu a o investici do ní rozhodnout, až se vyjasní finanční náročnost rozvoje nové čtvrti v kasárnách. Což může být relativně brzo, ale podle mne to není teď. V každém případě je letní plovárna potřebná. Řada občanů si ji už dlouho přeje a já tomu rozumím. Hornobránský rybník i vstupy do Vltavy jsou fajn, ale nevyhovují zdaleka každému a nemusí vždy splňovat požadavky na kvalitu koupací vody. Aquapark pro mne není prioritou, ale pokud by třeba přišel investor s kultivovaným nápadem jako např. v rakouském Gmündu, tak proč ne?

Občané patrioti

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Jedná se o problém, který neřeší jen Krumlov, ale většina měst. Centra se vylidňují a lidé se stěhují na periferii. Často je důvodem například parkování, s kterým se logicky při vzniku měst nepočítalo. V našem případě je to ještě umocněno turisty, se kterými se Krumlováci o centrum dělí. Město jako takové nemá moc nástrojů, jak lidi v centru udržet. Jedna z šancí, jak něco ovlivňovat je přes Českokrumlovský rozvojový fond, což je městská společnost, která v centru spravuje a pronajímá byty.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Cestovní ruch nejen v Českém Krumlově zažívá těžké období a ke zlepšení dochází velmi pomalu. Rozsáhlá infrastruktura cestovního ruchu v centru města je mimo hlavní sezonu velmi málo využitá. Část provozovatelů na to již reaguje vlastními opatřeními (vznik dlouhodobých pronájmů či změna oboru podnikání) a zbylá část musí začít mnohem více spolupracovat, komunikovat s návštěvníky a vylepšovat své služby. V neposlední řadě je třeba lépe pracovat s oblastním destinačním managementem.  Společně pak propagovat nabídku celého regionu, zejména na blízké trhy, kterým máme co nabídnout i na více dní a třeba i v zimním období. Restart cestovního ruchu je zároveň příležitost, jak znovu nastavit fungování turistů u nás.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Šanci určitě má, ale prioritně je nutné vyřešit dopravní napojení celé oblasti. Tolik občanů samozřejmě potřebuje odpovídající infrastrukturu, aby nedocházelo k přetížení příjezdových komunikací. Město musí v první řadě upřednostnit bytovou situaci Krumlováků. Budovat nájemní a družstevní bydlení pro své občany, pro které je nabídka bytů omezená. Při nové výstavbě ve Vyšném, by měla být přizpůsobena podlažnost k reliéfu města. Z toho vyplývá, že kapacita bude spíše dva tisíce obyvatel. Potřebujeme, aby místní chtěli ve městě zůstat. To nepůjde, pokud jim nenabídneme dostupné bydlení.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Podporujeme rekonstrukci vnitřního bazénu a následně vybudování letního koupaliště a moderního wellness centra. Při těchto úpravách musíme brát také ohledy na energetické úspory a hospodárný provoz. Věřím, že občané nepotřebují aqaupark s hotelem a město by se mělo na prvním místě starat o své občany a jejich potřeby.

Občanská demokratická strana

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Otázka je pravděpodobně myšlena na vylidňování centra Krumlova. Historické centrum je velmi specifická městská čtvrť, která nemá v ČR obdoby. Ve většině uzavřených částí jiných měst je možný přístup k nemovitostem z okolních ulic, nebo uzavřená část není tak rozlehlá. I v zahraničí, kde jsou podobné historické části, je patrné, že tento problém mají i tam a není to otázka jen u nás. Historická část města nemůže nikdy nabídnout komfort pro rodinný aktivní život. V centru žijí lidé, kteří mají toto specifikum rádi a atmosféra centra je pro ně více než pohodlí. Např. já bydlím v centru města šest let a život zde miluji. Je to také ale spíše v souvislosti s tím, že zde i podnikám a mám zde nemovitosti. Myslím si, že k opětovnému zabydlení centra nedojde, ale pro nás je důležité, aby obyvatelé ČK brali centrum za své a chodili se do něj bavit, navštěvovali restaurace a kavárny, měli kde slušně zaparkovat a neměli pocit, že slouží jen turistům a podnikatelům. To je náš úkol.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Turistický ruch je, podle mého názoru, nastartovaný na úrovni domácích turistů a příhraničních návštěvníků poměrně slušně. V otázce celosvětové poptávky po turistice ve vztahu k Českému Krumlovu toho moc udělat nemůžeme. Krumlov je součásti UNESCO a pokud začne celosvětově turismus růst, zvedne se počet zahraničních turistů i u nás. Pokles je v současné době cítit i v jiných známých destinacích jako jsou Benátky atd.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Projekt v prostoru bývalých kasáren je obrovskou šancí pro město, kterou nesmí promrhat a musí ho začít realizovat. Bohužel se tento problém za posledních mnoho let příliš neposunul, a až v poslední době město rozhýbalo přípravu území, bohužel zatím jen na papíře. V Krumlově je obrovská poptávka po novém bydlení. Město musí tyto plochy využít pro budování bytů a domů pro místní obyvatele, aby nám neutíkali pryč z Českého Krumlova. Zároveň musí být financování nastavené ve prospěch občanů ať už skrze, dnes oblíbené slovo ,,družstevní bydlení”, nebo individuální výstavbu, developerské projekty a další možnosti. Město má v tomto obrovskou výhodu, že celé území je v majetku Krumlova. Ruku v ruce s postupným zabydlováním vznikne i další infrastruktura, jako jsou služby, obchody, či další, s tím spojené, potřeby obyvatel. Velkým úkolem bude ale řešení dopravního napojení této nové čtvrtě na, již nyní napjatý, provoz ve městě. Nicméně je to největší úkol pro nové vedení.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Vybudování letní plovárny a popř. rekonstrukce stávajícího plaveckého bazénu jsou nutné investice, ale obávám se, že slibovat ,,velké projekty” není na místě a jako ODS Český Krumlov podporujeme střízlivá řešení, která jsou k vidění v okolí Českého Krumlova. Velikost projektu musí odpovídat potřebám obyvatel a příliš bychom nepodporovali projekty, které zatíží městskou pokladnu. Pěkné příklady jsou vidět např. v Prachaticicích, které jsou velikostí podobné Krumlovu. Takže žádný mega aqupark. Letní vyžití je pro naše občany důležité, ale důležitější je, aby měli kde bydlet, jak jezdit skrze město a aby fungovaly základní služby, které má město za úkol nabízet.

Společně pro Krumlov - Nezávislí a TOP 09

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Vylidňování historických center turisticky exponovaných měst probíhá po celém světě. Vylidňování Českého Krumlova však není problémem pouze historického centra, ale celého města. Za dvacet let ubylo ve městě téměř dva tisíce obyvatel.. To znamená jen pro letošní rok nižší příjmy města ze sdílených daní o více než 30 milionů korun. Řešením je dostupné a kvalitní bydlení pro trvale bydlící obyvatele, ve všech formách městské nájemní byty, družstevní výstavba atd., ale také možnosti výstavby rodinných domů. Hlavním nástrojem, který městu pomůže k řešení této záležitosti, je vlastnictví pozemků, které umožní snížit celkovou cenu bydlení. Kvalitní bydlení, to není jen kvalita konkrétního bytu či domu, ale také jeho poloha, vzhled okolí, dostupnost služeb, školství a lékařské péče. Nestačí jen postavit pěkný dům, ale je potřeba plánovat veřejjný prostor, infrastrukturu a občanskou vybavenost. Teprve pak  bude místo pro obyvatele atraktivní. Důležitý je skutečný zájem radnice o obyvatele města… Zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Turistický ruch v Českém Krumlově i po pandemii funguje dál. Město má stále co nabídnout. Změnila se však struktura a počty návštěvníků. Český Krumlov stojí před úkolem přeorientovat se z hromadné turistiky na individuální. Společně podpoříme dialog mezi správou města a zástupci (organizacemi) turistického ruchu, v nichž vidíme klíčové partnery při vytváření podmínek ekonomicky stabilního a konkurence schopného prostředí. Jako důležité vnímáme posílení spolupráce a koordinace podnikatelů nabízejících služby v cestovním ruchu s organizátory kulturních a vzdělávacích akcí a místního infocentra. Jejich užší propojení rozšíří nabídku celé destinace. K dosažení takového cíle je nutná koordinace velmi široké agendy, proto považujeme za nezbytné co nejdříve zprofesionalizovat vedení místního destinačního managementu, aby jej jako v jiných oblastech řídili profesionálové přímo z oboru. Společným cílem všech zúčastněných má být dlouhodobější pobyt návštěvníků, který by turistický ruch ve městě… Zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

V současné situaci je to velice složitá otázka. Je třeba si uvědomit, že se jedná o území s plochou více než 23 ha, jehož revitalizace bude probíhat v horizontu 10-20 let, možná i déle. Ano, za nás má tento projekt šanci a jeho případná soběstačnost bude přidanou hodnotou. Bude naprosto nezbytné, aby město získalo alespoň pro část území kvalitní investory, protože hrubý odhad finančních nákladů revitalizace bývalých kasáren se blíží k pěti miliardám korun, a to už je mimo rozpočtové možnosti Českého Krumlova. Možnost kvalitního bydlení je však pro rozvoj každého města klíčová. Vždy však s tou zásadní podmínkou, aby šlo o zlepšení podmínek dostupného bydlení pro trvale bydlící občany Českého Krumlova. Z tohoto důvodu prosazujeme, aby město v této lokalitě co nejdříve vybudovalo vlastní nájemní byty. Přicházíme s kvalitním týmem zkušených spolupracovníků, abychom tento záměr splnili ještě do konce přicházejícího volebního období.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Kdo by nebyl v Českém Krumlově pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku? Otázka zněla, zda letní plovárna, nebo aquapark -ano či ne. Jasně, že jsme pro. Mnohem dříve nás však tvrdá realita postaví před rozhodnutí, jak za současné energetické situace alespoň udržet v provozu (možná i omezeném) stávající bazén, sportovní halu, zimní stadion a další městská zařízení. V první řadě se budeme zabývat těmito závažnými otázkami, nechceme proto dnes slibovat vzdušné zámky, vlastně vodní a přitom přehlížet skutečné problémy. Teprve až budou tyto problémy vyřešeny, můžeme postoupit dál. V takovém případě nebudeme čekat na příležitost postavit velký aquapark, to bychom se nedočkali ani dalších 20 let. Reálné řešení pro Krumlov vidíme rozdělené do dvou etap. První by byla výstavba venkovního koupaliště. Ve druhé by proběhla rekonstrukce a dostavba stávajícího bazénu.

Žijeme Krumlovem s podporou Svobodných

1. Z historického centra města na seznamu UNESCO odcházejí stálí obyvatelé. Jak zabránit vylidňování Českého Krumlova?

Vytvořit přijatelné podmínky pro život v centru - nájmy za rozumnou cenu, regulace turistického ruchu, odpuštění poplatků, podpora základní občanské vybavenosti. Symbióza mezi životem v centru a turistickým ruchem, jedno bez druhého nemůže existovat.

2. Jak po pandemii koronaviru a odlivu asijských turistů nastartovat turistický ruch v Českém Krumlově?

Zefektivnit získávání finančních prostředků z turistického ruchu, který netřeba díky vysoké atraktivitě území významně přiživovat. Výstavba 5* apartmánů a hotelu - předpoklad, že takový host se zdrží více dní a využije více služeb.

3. V areálu bývalých kasáren ve Vyšném má vzniknout nová soběstačná čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel. Má tento projekt šanci? Proč?

Využít již provedené studie a vytvořit kompilát multifunkční čtvrti (různé druhy bydlení, sociální služby, pobočka univerzity - obory navazující na umělecké a zdravotnické obory, které jsou již v ČK vyučovány + např. hotelová škola + střední odborné učiliště. Tento projekt etapově realizovat.

4. Byli byste pro vybudování letní plovárny, nebo aquaparku v Českém Krumlově? Proč?

Uvážlivě revitalizovat stávající plavecký bazén a doplnit jej o wellnessové prvky, které zde dlouhodobě schází + zvážit výstavbu venkovního koupaliště úměrného velikosti ČK.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.