Kočičí mor se snadno šíří a hubí naprostou většinu nakažených koček. Ochranu zajistí očkování

Veterináři letos zaznamenali častější výskyt panleukopenie nazývané také kočičí mor. Virové onemocnění se snadno šíří a dokáže velmi rychle vyhubit celé populace koček. Chovatelé ale mohou svým zvířatům zajistit ochranu očkováním. Podrobnosti v rubrice Pojďte s námi za zvířaty doplňuje veterinář Emanuel Krejcar.

„Ten virus je hodně nakažlivý a šíří se hlavně v populaci bezprizorních koček, těch volně žijících, volně se pohybujících. Pokud kočky chovatelů chodí ven, můžou se dostat do kontaktu s těmito zvířaty a můžou se nakazit,“ říká Emanuel Krejcar.

Virus panleukopenie napadá krvetvornou tkáň, čímž dramaticky snižuje hladinu bílých krvinek, které jsou nutné pro imunitu organismu. Také postihuje sliznice, především zažívacího traktu.

Nakažená kočka má vysokou teplotu, je malátná, trpí těžkými krvavými průjmy s vysokou ztrátou tekutin a zvracením. „Kočky pak hynou na jakoukoliv další banální infekci, protože je virus okradl o tu bílou krevní složku, a také na těžkou dehydrataci,“ doplňuje veterinář.

Úmrtnost nakažených zvířat je podle něj velmi vysoká. „Pokud nedochází k ošetření, což je velice náročné a nákladné, udává se úmrtnost devadesát a více procent, hlavně u mladých koček a koťat,“ upřesňuje.

Účinnou ochranu před kočičím morem zajistí očkování. „Vakcinuje se už od zhruba dvou měsíců věku s následnou revakcinací. Zvířata jsou chráněna jeden rok a každý rok se přeočkovávají. Pokud chceme účinně chránit svoji kočku domácí, je nutná pravidelná vakcinace přesně podle schématu. Pak máme stoprocentně zajištěnou ochranu před tímto onemocněním,“ doplňuje veterinář.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.