Knihy Pavly Smetanové o řeckém ostrově Korfu

KNIŽNÍ TIPY

Peter Høeg: Děti chovatelů slonů
Nejpřekládanějším dánským spisovatelem je dnes Peter Høeg a jeho nejznámější knihou je určitě Cit slečny Smilly pro sníh. Teď vydává Argo další knihu tohoto autora. Jmenuje se Děti chovatelů slonů a jejími hrdiny jsou tři sourozenci, jejichž rodiče jednoho dne záhadně zmizí. Jak dopadne útěk dětí z ústavu, kde je bedlivě hlídají policisté, a zda se jim podaří záhadou situaci objasnit, to už samozřejmě neprozradím. Knihu přeložil Robert Novotný.

Děti chovatelů slonů (Peter Høeg) |foto: Nakladatelství Argo

Marcel Proust: Hledání ztraceného času
Slavný román Marcela Prousta Hledání ztraceného času není četba na jeden večer, ale sedm důkladných svazků. Nakladatelství Rybka Publishers teď vydává celé rozsáhlé dílo v jednom kompletu. Jde o revidovaný překlad Prokopa Voskovce a Jiřího Pechara. Obraz francouzské vyšší společnosti na přelomu 19. a 20. století zahrnuje na dvě stovky postav. „Toto dílo je natolik komplexní a mnohovrstevnaté, že zůstává – a navždy zůstane – pro čtenáře tajemstvím,“ říká Josef Fulka v doslovu.

Hledání ztraceného času (Marcel Proust) |foto: Rybka Publishers

Johan Theorin: Zkamenělá krev
Kdo má rád severské detektivky, určitě si nenechá ujít nový příběh z pera Johana Theorina Zkamenělá krev. Göteborský rodák se od dětství rád vracel na ostrov Öland, kde měl rodové kořeny. Tam, mezi námořníky, rybáři a hospodáři, usazenými po staletí na starých statcích, našel inspiraci pro své knihy: už jeho první román Mlhy Ölandu měl u čtenářů velký úspěch. Spojení tradičního prostředí a napínavého příběhu nás čeká i v Theorinově nové knize. Na ostrov přijíždí hlavní hrdina se svými dětmi a otcem, aby oslavili Velikonoce. Kdo a proč tu ale starému pánovi usiluje o život? Vydává Moba.

Zkamenělá krev (Johan Theorin) |foto: MOBA

Jan Schinko, Milan Binder: Zaniklé hospody Českých Budějovic
Možná si vzpomenete, že na toto téma už vznikla výstava, kterou jste mohli vidět v síni českobudějovické radnice. Tam bylo ovšem představeno jen 33 hospod, zatímco v knize jich najdete rovnou stovku. Kniha bude pokřtěna v Masných krámech v Českých Budějovicích 4. prosince v 17 hodin.

Zaniklé hospody Českých Budějovic (Milan Binder, Jan Schinko)|foto: Jan Schinko, Milan Binder

Zdenka Maršíková: Těžko jest slavíku
A ještě jedna publikace, jejíž autorku brzy pozveme do tohoto pořadu. V lednu příštího roku, tedy už za chvilku, si připomeneme 200. výročí narození básníka Boleslava Jablonského. Na svět přišel v Kardašově Řečici a tam také vznikla jeho monografie z pera Zdenky Maršíkové Těžko jest slavíku. Její – jak sama píše v předmluvě – dobrodružná cesta za Boleslavem Jablonským, vlastním jménem Karlem Tupým, vedla po matrikách, archivech, muzeích, rodinných archivech, antikvariátech a místech, kde působil. Před čtenáři se tak otevírá zajímavý životní příběh, ve kterém nechybí dramatické zvraty. Pěknou publikaci doplnily i Jablonského básně, včetně těch zhudebněných, nebo informace o pomnících a oslavách jeho památky.

Těžko jest slavíku (Zdenka Maršíková)|foto: město Kardašova Řečice

NÁŠ HOST

Knihy Pavly Smetanové o řeckém ostrově Korfu – ať už ta první, nazvaná Příběhy z olivového ostrova aneb Když na Korfu kvetou mandloně, nebo druhá Pod cypřišem se sklenkou ouza- vás mohou právě v této roční době přenést do klimaticky přívětivějších končin. A jak se vlastně česká průvodkyně turistů, provdaná na Korfu, dostala k literární tvorbě?

Příběhy z olivového ostrova (Pavla Smetanová) |foto: Nakladatelství Lidové noviny

NÁŠ HOST

RECENZE Dagmar Blümlové

Ludmila Budagovová: O literatuře a kultuře
Nenápadná brožovaná kniha O literatuře a kultuře, jež vyšla jako pátý svazek druhé řady Knihovničky Českého ráje – Sobotky, může nezasvěcenému člověku snadno uniknout. Ale byla by to škoda. Texty pro Šrámkovu Sobotku, jak zní její podtitul, nabízejí totiž víc než pouhou reflexi tradičního šrámkovského festivalu. Jejich autorkou je profesorka Budagovová, významná moskevská bohemistka, jedna z vůdčích osobností Ústavu slavistiky Ruské akademie věd.

O literatuře a kultuře (Ludmila Budagovová) |foto: Nakladatelství Akropolis

Letos osmdesátiletá Ludmila Norajrovna Budagovová, v jejíchž žilách koluje po otci arménská krev, se české literatuře věnuje nejen dlouhodobě, ale také s nebývalým porozuměním. A to nejenom proto, že je důvěrnou znalkyní pražských archivů a Prahu považuje za svůj druhý domov, ale také proto, že měla možnost s manželem – jaderným inženýrem dlouhodobě pobývat i o něco dále západním směrem, ve Švýcarsku a Spojených státech. Její pohled na českou literaturu je tudíž šťastnou výslednicí součtu několika úhlů a lze mu věřit.

V roce 1977 Budagovová poprvé navštívila festival Šrámkova Sobotka, který tenkrát slavil své dvacetiletí. Zajížděla sem pak pravidelně, půvabné městečko pod Humprechtem přijala jako domov číslo tři a co nás zajímá nejvíc, přednesla zde celkem dvanáct přednášek. A my se nyní s nimi díky vzorné edici Jana Bílka můžeme v knize O literatuře a kultuře seznámit. Předmluvu k ní napsala literární historička Jaroslava Janáčková.

Na předkládaném souboru dvanácti přednášek je patrné, jak širokým tematickým záběrem moskevská bohemistka disponuje. Pomineme-li počáteční ryze šrámkovská témata: Šrámkova tvorba v interpretaci moskevské bohemistiky a ruská literatura, Šrámek a říjnová revoluce, nebo doplňující vzpomínkové texty, které rekapitulují šrámkovská setkání v Sobotce, českého čtenáře zaujmou zejména výklady o aktuální situaci v ruské kultuře a literatuře.

Chronologicky jim předchází přednáška nazvaná Literatura ruské meziválečné emigrace v Československu. Tomuto textu samozřejmě dominuje výklad českých souvislostí básnířky Mariny Cvětajevové, autorka však neopomíjí ani Masarykovy zásluhy o kvalitu ruské emigrace, jeho upřednostňování tvůrčí inteligence, která u nás posléze vytvořila svého druhu literární křižovatku Evropy. Jazykový zájem Budagovové se s novou rusko-českou kulturně politickou informací spojuje zejména v analýze fragmentu telefonického dialogu mezi Brežněvem a Dubčekem z 13. srpna 1968. Zaujme autorčina charakteristika Dubčeka, který jí v tomto kontextu připomíná trpící hrdiny Dostojevského, či přirovnání některých pasáží tohoto osudového telefonátu k dialogu Švejka-Dubčeka s Dubem-Brežněvem.

Zájem Budagovové však dosahuje až ke Komenskému nebo se – s vřelým citem – zastaví u Karla Hynka Máchy; Ludmila Norajrovna mimo jiné přeložila do ruštiny Máchův Deník a my se dozvíme, že s některými hodně důvěrnými pojmy měla nejen jazykové problémy.

O čtivost knihy se kromě autorky zasloužily i překladatelky dvou textů z ruštiny Marie Sekerová a Naděžda Lubojacká, a hlavně Jan Bílek, již zmíněný editor, který české texty přednášek ruské bohemistky jazykově vypiloval k dokonalosti. Jeho dílem je i autorčin medailon.
Je moc dobře, že se nakladatelství Akropolis ujalo iniciativy soboteckých patriotů, neboť vědoucích pohledů na naši kulturu zvenčí není nikdy dost. Také Budagovové kniha O literatuře a kultuře přehodnocuje některé domácí školské stereotypy a vede k přemýšlení.

Poznámka: Ludmila Budagovová dostala 4. prosince medaili Josefa Dobrovského, kterou uděluje Akademie věd ČR za zásluhy ve filologických a filosofických vědách.

SOUTĚŽ
Správná odpověď: J. K. Tyl: Strakonický dudák anebo Hody divých žen
Výherci: Jana Čadová, V. Dostálová, Zdeněk Jelínek, K.Kalivoda, pí. Kastlová, Gabriela Kroneislová
Nová hádanka: Je tak snadná, že se ji vám pokusím trochu ztížit! 3. prosince roku 1902 se narodila jedna známá česká herečka a spisovatelka. Nejznámější literární dílo této autorky nenapovíme, ani jméno jejího životního partnera. Připomenu jen, že psala i pro děti (třeba Pohádky s dobrým koncem), že její divadelní hra Madla z cihelny byla zfilmována a že napsala pamětí Byla jsem na světě. Zemřela v roce l968.