Kmenové buňky opraví poškozený mozek po mrtvici

02879021.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02879021.jpeg

Kmenové buňky z naší vlastní tukové tkáně dokáží pomoci lidem po mrtvici. Zvlášť v prvním roce po příhodě je jejich podání velmi účinné. „Není ale výjimkou, že k nám chodí pacienti dva, tři, čtyři roky po cévní mozkové příhodě a aplikace kmenových buněk jim pomůže,“ vysvětlil profesor Jaroslav Michálek ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice.

„Vlastně neznám případ, kdy by aplikace kmenových buněk nepomohla. Není tu časové omezení,“ dodal. Jaroslav Michálek je prezidentem Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii a místopředsedou České společnosti pro genovou a buněčnou terapii. Experimentální medicínou se zabývá v Brně, na klinice Cellthera.

K léčbě stavů po cévních mozkových příhodách využívá on a jeho tým zejména takzvané mezenchymální kmenové buňky, což jsou právě buňky z tukové tkáně. „Ideální jsou vlastní kmenové buňky pacienta, protože ty tělo nejlépe přijme. Odebíráme je z tukové tkáně a na místo určení je dopravujeme krevním řečištěm. Tělo je tak chytré, že si je z krve dokáže vychytat přesně v těch partiích, kde jejich pomoc potřebuje,“ říká.

Příznaky mrtvice nepodceňujte. Čím rychlejší pomoc, tím lepší život pacienta po příhodě

Závrať, bolest hlavy, migréna, mrtvice, cévní mozková příhoda. Ilustrační foto

„Žádného pacienta u nás nepovažujeme za hypochondra, každého pečlivě vyšetříme. Vždycky je lepší akutní mozkovou příhodu vyloučit, než ji nechat rozvinout,“ říká lékařka Miroslava Nevšímalová.

A co mezenchymální kmenové buňky umějí? „Léčí chronický zánět, který na místě poškození po cévní mozkové příhodě vzniká, a tím umožňují mozku regeneraci. Snáze se pak obnovují funkce mozku jako řeč, pohyb, stabilita. Lze říci, že u všech našich pacientů jsme zaznamenali zlepšení zdravotního stavu a tím i kvality jejich života. Neříkám, že stoprocentní, ale značné,“ uvádí Jaroslav Michálek.

Zároveň ale apeluje na zdravý životní styl, kterým můžeme iktu předcházet: „Základem je nekouřit, omezit alkohol, tučné jídlo, zařadit do každodenního programu pohyb, ideálně na čerstvém vzduchu, hlídat si hladinu cholesterolu a krevní tlak.“

Právě zvýšený obsah cholesterolu v krvi a vysoký tlak vedou k mozkovým a srdečním příhodám. Na mrtvici u nás stále umírá dvakrát více lidí než v západní Evropě. „I v metodách odhalování rizik jsme už dál. K vyšetření stavu cév pacienta využíváme například speciální manžety přikládané na lýtko nebo termokameru, která odhalí abnormality v krevním oběhu,“ dodává Jaroslav Michálek.