Klíšťata produkují zvláštní molekulu, prokázali jihočeští vědci. Objev otevírá nové možnosti
Objevují se čím dál častěji a přibývá lidí, které infikují. Klíšťata během letní sezóny není radno podceňovat. Tým vědců z katedry chemie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích teď publikoval studii s důkazy, že klíšťata produkují molekulu dosud spojovanou pouze s obratlovci, včetně člověka – kyselinu sialovou. Objev může výrazně ovlivnit výzkum nebezpečných nemocí, které tito parazité přenášejí.
Kyselina sialová hraje klíčovou roli třeba v imunitním systému při rozlišování „vlastního“ od „cizího“, dále také při buněčném vývoji nebo rozpoznávání hostitelských buněk některými patogeny. U bezobratlých živočichů se však vyskytuje jen výjimečně. Schopnost klíšťat ji produkovat navíc nebyla dosud jednoznačně prokázána.
Nový výzkum přináší první přímé důkazy, že klíšťata tuto látku nejen obsahují, ale také aktivně produkují a využívají. „Tu kyselinu si klíště samo vytváří už v embryonálním stádiu, následně i v průběhu dalšího vývoje. Přestože postupně poměr klesá, je stále přítomná v organismu dospělé samičky. Obecně tato molekula může fungovat jako zpomalovač imunitního systému hostitele, aby už přisáté klíště mohlo dál nerušeně nasávat krev,“ popisuje autor výzkumu Ján Štěrba, vedoucí katedry chemie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Zjištění má význam nejen pro základní výzkum, ale i pro medicínu a veřejné zdraví. Lepší porozumění tomu, jak klíšťata fungují na molekulární úrovni, může v budoucnu přispět k vývoji nových přístupů, například jak omezit jejich sání na člověku nebo na hospodářských zvířatech, dále znemožnit jejich schopnost přenášet nebezpečné původce lymské boreliózy nebo klíšťové encefalitidy.
„Ve zkratce řečeno, může to pomoci ve vývoji vakcíny. Chceme najít nějaký cíl přímo v tom klíštěti, to znamená, že když klíště bude sát na nás, vakcína bude účinkovat přímo proti němu. Parazit nebude schopen dál sát, a tím pádem se zablokuje přenos všech patogenů,“ nastiňuje Ján Štěrba jeden z možných směrů a dodává, že vědce v tomto ohledu čeká ještě hodně práce.
Celý rozhovor s přírodovědcem Jánem Štěrbou si pusťte v přehrávači pod titulkem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.