Klášter v Kuklově zůstal nedokončený. Jeho monumentální obvodové zdi dnes prorůstají vesnicí
Jedním z nejromantičtějších a zároveň trochu tajemných míst Blanského lesa je malá osada Kuklov nedaleko Brloha na Českokrumlovsku. Mezi domy a zahradami tam vyrůstají vysoké gotické zdi s obrovskými prázdnými okny. Jsou pozůstatkem kláštera, který měl být významným duchovním centrem. Jenže ho nedokončili.
Příběh začíná už v roce 1495, kdy Petr IV. z Rožmberka povolal na jih Čech paulány, řeholníky řádu svatého Františka z Pauly. V Kuklově měl vzniknout jejich první klášter v Čechách.
Pauláni byli mladým a přísným řádem. Na Kuklově začali stavět pozdně gotický klášterní areál a především velký jednolodní kostel zasvěcený svatému Ondřejovi. Jenže celý projekt se z ne zcela jasných důvodů zastavil.
Stavělo se ještě na začátku 16. století – na jednom z dochovaných portálů najdeme letopočet 1514. Klášter ale dokončen nebyl a pauláni Kuklov během 16. století opustili. Dochovaly se obvodové zdi, opěrné pilíře, portály a především pět vysokých gotických oken.
Opuštěný klášter se časem stal zdrojem stavebního kamene. Lidé jeho zdivo postupně rozebírali a používali při stavbě okolních domů. Některé chalupy dokonce vznikly přímo ve zbytcích někdejších klášterních budov. Proto dnes středověká zřícenina doslova prorůstá současnou vesnicí.
V Kuklově se natáčel známý film Údolí včel. Režisér František Vláčil tady byl se svým štábem v polovině 60. let a musel vyřešit třeba to, že klášter nemá střechu. „Studio Barrandov přidělilo do týmu tehdy začínajícího architekta Jindřicha Goetze, ten si najal místní tesaře, dokonce se mu podařilo otevřít zavřenou truhlářskou dílnu a během několika týdnů klášter zastřešili,“ popisuje filmový publicista Luboš Dvořák.
Nedostavěný klášter v Kuklově je volně přístupný. Odehrávají se tam také svatby a koncerty.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
