Klasický příběh o posledních dnech Ježíše Krista se v Hořicích na Šumavě rozrostl tlumočnici do znakové řeči

15. srpen 2009

Tradice Hořických pašijových her sahá až do 13. století, i když s pevným scénářem se hrají teprve od roku 1816. Obnovení se tradice dočkala opět začátkem 90. let minulého století. Dnes se hrají dvě poslední letošní představení.

Na příběhu starém dva tisíce let se těžko něco mění. V Hořicích na Šumavě se o to ale přeci jenom pokusili. Posledním velkým zlepšovákem byl nápad tlumočit hru simultánně do znakové řeči.

Tlumočnice Pavla Chadtová se musela hodně připravovat, ale zdá se, že se to vyplatilo: "jsou tam symbolické fráze, obraty a přirovnání, u kterých je problém, aby je pochopili slyšící lidé, natož neslyšící. Snažím se proto hodně zjednodušovat. Hodně je to též o výrazu obyčeje, jako když mluví normální lidé. Vidět je rozlobení i radost."

Novou postavu si chválí i slyšící diváci, kteří se snaží některá slova opakovat. A vyzkoušet si to mohou ještě dnes v půl páté odpoledne a nebo za svitu pochodní v půl deváté večer.

Spustit audio