Kendó není jen sport, ale životní filozofie, říká bronzový medailista z mistrovství republiky

13. březen 2020

Vyznavači japonského umění boje s mečem, kendisté z Českých Budějovic uspěli na mistrovství České republiky. Jedním z členů týmu, který získal bronzové medaile, byl pedagog Jihočeské univerzity Lukáš Laibrt.

„Tento bronz je pro mě v žebříčku sportovních úspěchů na jednom z nejvyšších míst, protože je to úspěch celého oddílu, všech našich členů, všichni společně cvičíme a společně se připravujeme,“ komentuje.

To se však v současné chvíli musí na nějakou dobu změnit kvůli pandemii koronaviru. „Museli jsme zrušit tréninky, ruší se i velké turnaje, nebude mistrovství Evropy ani velké zkoušky. Ovlivnilo to také můj profesní život, byla zrušena výuka a rozplánované semináře a pak budeme řešit, jak vlastně zakončit semestr,“ říká Lukáš Laibrt.

Lukáš Laibrt ve výstroji na kendó

Kendó znamená ve volném překladu cesta meče. Jedná se o japonské umění boje s mečem. „Meč je bambusový, takže není ostrý, ale chováme se k němu jako ke skutečnému samurajskému meči. Máme na sobě výstroj, která obepíná tělo, a helmici, takže zásahy jsou kontrolované, ale na těle je rozhodně pocítíme,“ popisuje Lukáš Laibrt.

Nejde přitom podle něj jen o fyzické výkony, ale kendó je životní filozofie. „Já ho vnímám jako celkový výchovně-vzdělávací systém, který rozvíjí člověka nejen po stránce technické, ale z hlediska osobnosti. Kendó nekončí tím, že odejdeme z tělocvičny,“ vysvětluje.

Filozofií tohoto japonského bojového umění je respekt k druhým, snaha pracovat na sobě k neustálému zlepšování a vědomí toho, že člověk je sám sobě největším protivníkem. „Spoustu problémů si vytváříme sami a díky kendó nejdřív vždy přemýšlím nad tím druhým koncem meče, tím, kdo ho drží, což jsem já sám. Ten boj svádím sám se sebou, a o tom kendó je,“ dodává Lukáš Laibrt.

V Japonsku má podle něj kendó speciální postavení. „Když tam řeknete, že se mu věnujete, všichni vědí, co to je a co je cílem. Většina lidí se s ním setkala už od základní školy, protože je zanesené v systému vzdělávání,“ připomíná.

Čtěte také

Zároveň si myslí, že hodně může japonské umění boje s mečem přinést i českému člověku. „Pozná své tělo po stránce fyzické, ale zároveň pozná svojí osobnost. Může odhalit různá zákoutí, třeba jak se chová, když je zatlačen do kouta. Zároveň se může posilnit, naučit se orientovat v krizových situacích, uvědomit si, jak použít tělo. Dbáme i na to, aby člověk přemýšlel dál nad svým životem, zdokonaloval se,“ vypráví Lukáš Laibrt.

V běžném životě může kendó posloužit i pro sebeobranu. „Budete vědět, jak použít své tělo a uhnout zásahu. Na prvním místě bych ale viděl to, že člověk je schopen předejít tomu konfliktu, nevyvolávat ho, uklidnit situaci a je si vědom toho, čeho je schopen. Nejvyšší metou je, aby boj vůbec nezačal,“ zdůrazňuje Lukáš Laibrt.

Ten je předsedou českobudějovického Klubu japonského bojového umění Kendó Kusanagi Kai. Přijít sem podle něj může každý. „Kdokoliv chce během roku kdykoli začít cvičit kendó, stačí když dorazí na náš pravidelný trénink v pátek v Sokole Čtyři Dvory a hned si to může vyzkoušet, Když ho to zaujme, postupně se bude zdokonalovat. V kendó máme sedm žákových stupňů a pak osm danů,“ uzavírá bronzový medailista z mistrovství republiky, který je sám držitelem pátého danu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.