Když zaprší, počkejte deset dní a jděte na houby. Aplikacím v mobilu ale nevěřte

Houbaření
Houbaření

Kde neprší, tam nejsou houby. To je základní pravidlo známé všem houbařům. Také mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran potvrzuje, že vláha je nejdůležitější. „Tam, kde je dost lokálních bouřek, houby rostou. Kde srážky nejsou, je pravděpodobnost menší. Výskyt hub je velmi lokální,“ říká.

Existují ale i houby, které se umějí se suchem vyrovnat. „Když je suché léto, dají se od druhé poloviny července leckde najít syrovinky. Sice ty plodnice nejsou tak pěkné, ale syrovinky mohou vyrůst. Pak je řada hub, které rostou na hrázích rybníků a vlhkost čerpají z hlubších vrstev. Pokud člověk zná tyhle druhy a lokality, může houby najít i za nepříznivého počasí,“ vysvětluje.

V souvislosti s růstem hub mykologové mluví o takzvaném rozhodujícím dešti. Deset dní po něm v lese vyrazí hlavní vlna hub. „Už za tři dny najdete ve městě v živých plotech třeba hnojník třpytivý, a to něco signalizuje,“ připomíná Miroslav Beran.

Jenže houbaření je věda a nic není tak jednoduché. „Když po dešti přijde jihovýchodní vítr, může částečně ten efekt vyrušit, voda se vysuší. Také je problém poznat, který déšť je vlastně ten rozhodující. Navíc se zřejmě musí sejít další dlouhodobé podmínky. Je to složité. Já ale věřím tomu, že člověk, který se v lese pohybuje a zná jeho poměry, dokáže svojí intuicí poznat, kdy houby porostou,“ dodává.

Aplikace v mobilu jsou dobré jako hra, brát vážně je ale nejde

V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích funguje mykologická poradna. Lidé sem mohou přijít od května do listopadu každé pracovní pondělí, a to od 14.30 do 16.30 hodin. Ideální je, když s sebou přinesou houbu, se kterou si neví rady. Je také možné poslat dotaz emailem, ale ne vždy je mykolog schopen poradit, když houbu nevidí na vlastní oči.

Mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran

Moderním aplikacím na poznávání hub v mobilních telefonech by lidé podle Miroslava Berana rozhodně neměli věřit. „To je taková dětská hra. S kolegou jsme to testovali, vyfotili jsme houbu pokaždé v jiném světle a ukázalo nám to pokaždé něco jiného. Pokud lidé chtějí sbírat houby podle aplikace, je dobré se pak stejně přijít poradit. Jako hra je to dobré, ale brát to vážně nejde,“ zdůrazňuje.

Lepším pomocníkem jsou atlasy od mykologů, kteří mají dlouholeté zkušenosti. Miroslav Beran se svými kolegy například právě připravuje atlas hub pro oblast Šumavy a Novohradských hor.

V poslední době se objevují názory, že houby přestávají růst kvůli negativnímu působení člověka. S tím Miroslav Beran v podstatě souhlasí. „Když si vezmete, že limitujícím faktorem růstu hub v posledních letech je nepochybně voda, srážky, nedostatek vody v půdě a primárně člověk může za to, že krajina dokáže zadržet méně půdy, tak v tom určitě má prsty,“ říká.

Dalším důležitým faktorem je chování lidí v lese. Měla by se zachovávat houbařská etika. „To znamená nesbírat příliš staré ani příliš mladé houby, nerozhrabávat podhoubí, uklidit po sobě. Nejlepší je vrátit vše do původního stavu. Je to dobré pro houbaře, protože nikdo nezjistí, kde houby sbíral, je to dobré i pro toho, kdo přijde po něm, protože si myslí, že je tam první,“ vysvětluje mykolog.